Také proto Česká společnost ornitologická tohoto dravce vyhlásila ptákem roku 2021. Pomyslné žezlo přebírá od loňské jiřičky obecné.

Káně lesní je hojná také na západě Čech. „Jde opravdu o jednoho z nejhojnějších našich dravců, ale pamatuju si doby, kdy na Tachovsku bylo kání mnohem více,“ sdělil Deníku tachovský ornitolog Karel Machač. Vliv na počty dravců mají podle ornitologa i celistvé obrovské lány. „Čekají pak na okrajích polí na hraboše nebo další potravu,“ dále uvedl ornitolog s tím, že u Nového Dvoru u Boru zemědělec dravcům pomáhá. „Na podzim vždy dá na pole takzvané berličky, dřevěná téčka, na která si dravci mohou sednout. Má s tím úspěchy, nemá pak hraboše na poli,“ poukázal Machač.

Jak krmí mladé káně lesní

Zdroj: Youtube

Pozorováním těchto kání lesních se může veřejnost dozvědět více o způsobu života jinak spíše plachých a nepočetných dravců. Titul pták roku uděluje Česká společnost ornitologická (ČSO) obvykle druhům, které veřejnost zná ze svého okolí. „V případě káně lesní tohle platí dvojnásob. Jde o našeho nejpočetnějšího dravce a každý, kdo alespoň občas vyjde do přírody, má možnost se s kání potkat, jak sedí na vyvýšených místech u silnice nebo loví na poli hraboše,“ řekl k udělení titulu káni Zdeněk Vermouzek, ředitel ČSO.

Ornitologové zvolili ptákem roku dravého ptáka teprve potřetí od vzniku akce v roce 1992. „V roce 2002 byla ptákem roku poštolka obecná, v roce 2006 orel mořský. Poznávání dravců není mezi laickou veřejností rozšířené kvůli jejich malé početnosti a plachosti. Pro káni to ale neplatí, pozorovat ji může každý a ani ho to nebude stát velké úsilí. Žádný jiný dravec není lidem blíže než právě káně,“ vysvětlil Petr Voříšek, autor odborných publikací o káni z ČSO.

Pejskaři pozor, na Borech někdo nastražil párky s kousky odlamovacího nože

Káňata lesní, která můžete nyní vidět na západě Čech ale nejsou domácí dravci. „Ti dravci, co zde zimují, nejsou naše populace. Jde o Káně lesní ze severních zemí Evropy. Naše populace zimuje zase na jihu. Jde o částečnou migraci,“ dále řekl ornitolog Machač a doplnil zajímavost. Průzkum totiž prokázal, že mezi hlavní potravu káňat patří nejen hraboši, ale také různí brouci nebo žížaly.

Káně lesní je v Česku i v Evropě nejrozšířenějším a nejpočetnějším dravcem. „Podle posledních odhadů hnízdí v Česku 11–14 tisíc kání lesních. V Evropě se káně v době hnízdění vyskytuje na 78 % území. Žádný jiný dravec není rozšířenější a hojnější. A právě v tom je výjimečná. Káni se opravdu daří dobře přežívat a má k tomu skvělé strategie,“ vysvětlil Voříšek.

PODÍVEJTE SE: Liblínský most čeká náročná oprava, autobusy přes něj nesmí

Tělo káně je dokonale přizpůsobené k plachtění. „Široká a prstovitě roztřepená křídla drží v letu mírně zvednutá a dokonale tak využívá stoupavé vzdušné proudy – náraz silnějšího proudění do jedné strany křídel je snadno vyrovnán snížením na druhé straně a káně tak dlouho dokáže plachtit i v proměnlivém proudění bez vynaložení další energie. Kroužení vysoko nad krajinou doprovázené mňoukavým hlasovým projevem využívá káně k vyznačování hranic teritoria,“ řekl Voříšek.

I v těchto dnech lze káně sledovat na polích, jak loví hraboše. Pro veřejnost je to skvělá příležitost, jak se zapojit do sledování tohoto zajímavého druhu.