Další velkou proměnu Doubravka doznala v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století díky výstavbě panelových sídlišť. Nejen to, ale i mnoho dalších zajímavostí popisuje Hajšman ve své nové knize Městský obvod Plzeň 4, kde mapuje zejména Doubravku, ale i Lobzy, Letnou, Újezd, Bukovec a Červený Hrádek.
Ovšem vraťme se k rozvoji Doubravky na konci 19. století. „Po roce 1890 Doubravka každé desetiletí zhruba zdvojnásobila počet obyvatel. Tento rozvoj trval až do dvacátých a třicátých let 20. stol. Tehdy Doubravka zaznamenala nejbouřlivější rozvoj, kdy vznikly celé bloky domů a nové ulice," uvedl Hajšman. Doubravka byla dobrou adresou, neboť ležela poměrně blízko Měšťanského pivovaru a železnice, v Plzni se též rozvíjely Škodovy závody. „Pro lidi tehdy bylo výhodné postavit si tam domky a docházet za prací do Plzně," sdělil Hajšman.
Když by měl zmínit nějakou zajímavou stavbu, která zmizela z mapy Doubravky, hovoří o kapli svatého Jana Nepomuckého z roku 1909, která stála na křižovatce Komenského a Husovy (dnes Masarykovy a Zábělské) třídy. „Kaple byla při náletu v roce 1945 poškozena a počátkem 50. let minulého století zbořena. Dnes už tuto stavbu vůbec nic nepřipomíná a málokdo ví, že něco takového v Doubravce kdy bylo," vysvětluje Hajšman.
close
zoom_in
Demolice domů
Masarykova třída podle něj prodělala velice zásadní změny. „Byla a je to hlavní tepna Doubravky. Celá její jedna polovina vlastně zmizela ze zástavby. To, jak kdysi vypadala, si můžeme představit už jen na archivních fotografiích, které jsem porovnal s těmi současnými. Bez nich už by lidé neměli šanci některá místa vůbec poznat, protože se opravdu velmi změnila," upozorňuje Hajšman.
V souvislosti s tím je podle něj důležité poukázat na výstavbu panelových sídlišť. „Velký zásah do charakteru tradiční zástavby Doubravky znamenaly plánované demolice domů zejména v okolí jádra historické vsi. Zbourána tak byla zástavba v okolí návsi, souvislá řada statků při Zábělské ulici, ale také většina domů při jihovýchodní straně Leningradské (Masarykovy) třídy mezi návsí a Mohylovou ulicí. Na jejich místě vyrostly nové panelové domy. Nové bloky vyplnily také do té doby nezastavěné plochy zejména mezi ulicemi Rokycanskou, Masarykovou, Na Dlouhých a Smrkovou," píše Hajšman ve své knize, která je postavena zejména na historických fotografiích.
