„Ze začátku jsem byla hodně překvapená. Lidé si vás většinou nechtějí pustit moc blízko k tělu. Baví se s vámi, jsou milí, ale udržují si odstup. U nás je to jiné,” sdělila studentka, která do západočeské metropole přijela v rámci projektu Econom.

Podobně Plzeňané působili i na jejího kolegu Leopolda Hlaupka ze Srbska. „Jsou milí a zajímaví, ale poněkud chladní. Starají se spíše o své záležitosti. Srbové jsou otevřenější,” konstatuje. Oba si ale k Čechům cestu našli. A pomohlo k tomu plzeňské pivo. „To byl pro mě v Čechách největší zážitek. Bylo to pro nás až náboženství. Každý den jsme si museli do druhé hodiny dát dvě tři piva. U něj se lidé baví, povídají si. Je to skvělé. Plzeňské pivo sbližuje lidi,” pochvalovala si Neofalia s tím, že na podobnou relaxaci ze své země zvyklá není. Stejně jako na to, že lidé v Čechách chovají domácí mazlíčky. „To mě dost zaskočilo. My máme zvířata pouze na jídlo. A najednou jsem byla v české rodině, kde měli králíky, psy, kočky. Bylo to pro mě hodně zajímavé,” konstatuje.

Projekt přivedl do západočeské metropole studenty ekonomie z nejrůznějších zemí světa. Jejich úkolem tady bylo například přednášet studentům plzeňských středních škol o finanční problematice. Včera navíc někteří z účastníků v kulturní kavárně Jabloň seznámili zájemce s tím, jak se slaví Vánoce v jejich zemi i s dalšími kulturními odlišnostmi. „Jsme pravoslavná země, ale jinak je to podobné jako u vás. Setkáváme se s rodinou, přáteli. Máme sváteční večeři,” říká Hlaupek.

Vánoční svátky v Kolumbii se hodně podobají těm ve Spojených státech amerických. „Čtyřiadvacátého prosince je u nás slavnostní večeře. Rodina je pohromadě. Pětadvacátého se pak dávají dárky. Ty u nás nosí stejně jako v USA Santa Claus. Ale všichni tak od osmi let víme, že ve skutečnosti neexistuje a že nám dárky dávají rodiče,” sděluje Neofalia. Jako hlavní jídlo se na sváteční večer podává krocan. „Máme také plno sušenek i slaných. A vzhledem k velkému španělskému vlivu se podává i tapas,” dodává.