Podle historických dokumentů patřil roku 1654 lukavický statek Ottovi Jiřímu z Helverssenu a ve vsi hospodařilo 7 sedláků a 6 chalupníků. Tereziánský katastr už o sto let později mluví o 23 hospodářích, panském mlýnu o třech kolech a několika živnostnících, mezi nimiž nechyběli krejčí, podomní obchodník, obchodník s peřím, plátnem a tabákem. Tehdejší držitel obce František hrabě Morzin, který zde nechal vystavět rozlehlý barokní zámek jako hlavní sídlo rozrůstajícího se panství, tu zřejmě vládl opravdu železnou rukou. Poddaní si prý totiž komisařům stěžovali na nadměrné zatížení robotou.

Obec se i přes jejich protesty dále poměrně rychle rozrůstala. V roce 1900 zde bylo 122 čísel popisných, které obývalo bezmála devět stovek obyvatel. Lukavice se mohla pochlubit pivovarem, v Hájích byla těžena malířská hlinka. Velkostatek byl počátkem padesátých let odkoupen po pozemkové reformě jako státní zábor, po zestátnění sloužil v letech 1955 - 1962 jako psychiatrická léčebna.

Dnes žije v Dolní Lukavici 826 lidí. Právě jim bude věnována tato rubrika v nadcházejících šesti dnech.