V sobotu 7. a v úterý 10. října se bude v Plzni konat 27. ročník Dnů pro duševní zdraví. Akce, která zmírňuje předsudky k duševně nemocným lidem, ovládne prostory Moving Station. Co a komu nabídne? Hovořili jsme s Klárou Klevisovou Horákovou (na snímku), ředitelkou sdružení Epoché, jež festival chystá spolu s Ledovcem.

Pro koho jsou Dny pro duševní zdraví?
Festival je pro všechny lidi, které nějak zajímá duševní zdraví, a to by dnes, kdy jsou deprese a úzkosti snad častějším problémem než chřipka, asi měl být v podstatě každý. I pro takzvaně normálního člověka má smysl, když přeruší na chvíli každodenní maraton, zpochybní své představy o světě a podívá se na něj jinak. Máme program pro děti, starce, blázny i suchary Každý si může najít něco, co ho zajímá. A nejde jen o divadlo, muziku, výstavu nebo filmy, zcela otevřené jsou i „odbornější“ části programu. Díky zážitkovým workshopům můžete nahlédnout pod pokličku psychoterapeutické práce a zpracovat si své zážitky nebo se dozvědět něco o svém vlastním bytí. I to, čemu třeba úplně nerozumíme, nás může hodně obohatit. Volně přístupné je i pracovní setkání k reformě psychiatrie v ČR.

Kdybyste z programu měla vybrat několik bodů, které bych si neměl nechat ujít, co by to bylo?
V sobotu bych určitě zkusila alespoň jeden workshop, lidé z nich každý rok odcházejí nadšení, a pokud nechodíte na psychoterapii, bude to pro vás hodně zajímavé. Pokud máte děti, vezměte je v sobotu odpoledne do divadla na představení studia Damůza a sám si pak zajděte alespoň na jeden film z festivalu Jeden svět, jsou opravdu silné. Cestou nemůžete minout skvělou výstavu komiksů kreslíře Stanislava Setínského. Krev v žilách rozproudí slam poetry v podání Michala vybírala a Bohdana Bláhovce. Pro zklidnění bych si v sobotu večer poslechla koncert poetických Adams Emily. A v úterý bych nevynechala přednášky, protože tolik moudrých slov pozvedne duši a určitě se dozvíte i něco o sobě a svém životě, něco, co jste třeba tušil, ale možná neuměl pojmenovat. A rozhodně bych si nenechala ujít mši s naším biskupem, a to i v případě, že jste nevěřící, minimálně vás totiž přiměje k zamyšlení. Program si můžete pročíst na webových stránkách www.dpdz.cz.

Ilustrační foto.
Studentské volby ovládli Piráti



Program je nabitý, jak dlouho trvala příprava? A kolik lidí se na ní podílelo?
Příprava dalšího ročníku vlastně začíná už v době konání toho současného. Vždycky se totiž něco nestihne a to pak odkládáme na příští rok, protože vás o to nechceme připravit. Dny pro duševní zdraví organizuje už tradičně Epoché spolu s Ledovcem. Hlavní realizační tým má asi sedm hlav, ale bylo by jich potřeba tak dvakrát tolik. Festival může kromě přispění města a pomocí grantů vzniknout také díky ochotě všech zúčastněných pracovat i ve svém volném čase a často i zadarmo. Stejně tak nás šetří i mnozí účinkující a externí spolupracovníci a žádají víceméně symbolické honoráře, ale i tak to samozřejmě stojí spoustu peněz. Nejde o výdělečnou akci, vstup je zdarma. Chceme totiž, aby se mohl přijít podívat opravdu každý. Za tuto nesobeckou a laskavou podporu duševního zdraví Plzeňáků chci všem moc poděkovat. Návštěvníci mohou přispět na festival přímo na místě a to sice koupí festivalové placky, ale je to čistě dobrovolné.

Zůstane po festivalu něco?
Doufám, že ano. Příští říjen už nás čeká 28. ročník a moc se na něj těším. Každý rok díky festivalu pár lidí pochopí, že potřebuje odbornou pomoc nebo se přestane za svoji jinakost stydět. I kdybychom pomohli jen jednomu člověku, je to úspěch. Skvělé také je, že se sejdou zástupci státní správy a samospráv, poskytovatelů zdravotní i sociální péče, uživatelů i uživatelských organizací a společně pohovoří na téma reformy psychiatrie v západočeském kraji a rozvíjejí vzájemnou spolupráci. Osobně jsem také hrdá na již tradiční fenomenologickou konferenci, která v Plzni nemá obdoby a zvyšuje povědomí veřejnosti o filozofických kořenech psychoterapie a fenomenologii jako takové.