Vydělat si peníze. To je nejčastější důvod, proč k nám přicházejí lidé z jiných zemí. Bohužel však mnozí o práci přijdou, nadělají dluhy, páchají trestné činy, nemají trvalé bydliště a jsou těžko dohledatelní.
Podle cizinecké policie je problém v tom, že v rámci Schengenu se cizinci mohou pohybovat volně a hlásit se musí až po 30 dnech pobytu.
„Přijel jsem z Ukrajiny přes agenturu, ale skoro žádné peníze mi nezbývaly. Naštěstí jsem se rychle naučil česky a našel si práci na stavbě. Spoustu kluků z práce vyhodili, protože se jim nechtělo makat, takže se pořád stěhujou,“ vysvětlil Dimitrij Molkov.
Větší část cizinců je nějakým způsobem pojištěná, buď v rámci EU, nebo od zaměstnavatele. Problém nastává, když práci ztratí. Jiné pojištění si nevyřídí. Cena pojištění na rok se pohybuje kolem 11 000 korun, což se cizincům platit nechce.
Největší problém s dluhy mají nemocnice.
„Celková dlužná částka za poskytnutou péči Fakultní nemocnice Plzeň cizincům je 27 milionů korun. Jen za období od ledna do listopadu loňského roku činí dluh 1 175 000 korun,“ řekla tisková mluvčí FN Plzeň Gabriela Levorová.
Částky mohou rychle růst. Příkladem může být třeba výskyt tuberkulózy. Na Ukrajině nebylo nikdy očkování proti ní povinné a hospitalizace nepojištěného pacienta s tuberkulózou stojí podle Levorové několik desítek tisíc korun.
V roce 2018 bylo ve FN Plzeň ošetřeno 10 262 cizinců, z toho bylo 2444 nepojištěných. „Dluhy nemocnice vymáhá soudně, případně exekučně. Dlužné osoby jsou často nezvěstné, střídají místo pobytu nebo se vrátí do své domoviny. Vymáhání pohledávek je tak zdlouhavé a mnohdy i nemožné,“ dodala Levorová.
Drahé jsou i výjezdy záchranářů. „Často je to na ubytovny, nejčastěji bohužel ke rvačkám,“ řekla mluvčí záchranky Mária Svobodová. Obvyklou výmluvou podle ní je, že cizinec právě dorazil do Čech a pojištění si zatím nestihl vyřídit.
Kristýna Žítková
