Vladimír Dlouhý
● 62 let, žije v Praze
● vystudoval ekonomii na VŠE v Praze

● v roce 2013 usiloval o prezidentský úřad, nesehnal ale dost podpisů

● od 22. května 2014 je prezidentem Hospodářské komory ČR
● bývalý politik, místopředseda vlády, ministr hospodářství a ministr průmyslu a obchodu 

Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého může ale dobré fungování krajské ekonomiky ohrozit nedostatek pracovních sil a regulace podnikání. Minulý týden Dlouhý navštívil Plzeň, kde diskutoval s primátorem Martinem Zrzaveckým nebo s předsedou Oblastní hospodářské komory Plzeňsko Miloslavem Zemanem.

Pane prezidente, vysvětlete, proč má Plzeňský kraj nejnižší nezaměstnanost v zemi? Stejně jako v Praze tu jsou čtyři procenta lidí bez práce a dělí se o první místo.
Plzeň-město má podle posledních údajů dokonce 3,9 %, což je méně než v České republice taková ta přirozená nezaměstnanost, která se pohybuje kolem 4,5 %. Důvody nízké nezaměstnanosti? Je tady celá řada věcí. Zaprvé Plzeň je jedno z průmyslových center celé země a je tedy logické, že výroba je kvalitní a platy jsou na vyšší úrovni. Myslím, že Plzeňský kraj má třetí nejvyšší průměrnou mzdu ze všech krajů včetně Prahy. Za druhé jsou tady podnikaví lidé. Plzeňsko vždycky bylo něco jako Zlínsko, tedy zdroj velmi podnikavých lidí. Zatřetí je to blízkost hranice s Německem, což přináší výhody, ale i některé nevýhody, protože při výhodném kurzu se sem posílá práce ve mzdě (Spolupráce dvou firem, kdy dceřiná funguje pouze jako montážní závod. Mateřská firma dodá know-how, zařízení, materiál a odebere výrobek. Dceřiná firma dostane zaplaceno pouze za kompletaci výrobku, přičemž cenu obvykle stanoví mateřská firma – pozn. red.), což trochu narušuje kvalitu pracovního trhu, ale jistě to zvyšuje zaměstnanost. Poslední věc je ta, že i když v Plzni není žádná montovna finálních automobilů jako je Mladá Boleslav, Kolín nebo Nošovice, tak je zde mnoho firem, které dodávají komponenty do automobilového průmyslu. Ten zatím ještě prochází poměrně silnou „konjunkturou" a Plzeňský kraj se veze na vlně automobilového průmyslu.

Jak dlouho bude automobilový průmysl tahounem?
Buďme připraveni na to, že může dojít ke zpomalení výroby v automobilovém průmyslu a že ta vlna toho jak se obecně říká automotive, to znamená nejenom konečná výroba automobilů, ale právě jako v Plzeňském kraji výroba komponentů pro automobilový průmysl, že to trochu zpomalí. Nechci šířit poplašné zprávy, právě naopak, myslím si, že bychom měli šířit optimismus, ale myslím si, že to není udržitelné pořád v této dynamice.

V kraji jsou bez práce čtyři procenta lidí, na jaké číslo může nezaměstnanost ještě klesnout?
Nevím, jestli bychom chtěli, aby to kleslo. Dostáváme se k tomu, že dneska již není v naší republice problém nezaměstnanost, ale řešíme spíše nedostatek pracovní síly. Proto jsem se setkal s panem primátorem Zrzaveckým. Bavili jsme se o vzdělávacím systému, o pomoci učňovskému školství, vývoji na Západočeské univerzitě v Plzni, jak to tam vypadá na technických fakultách. Mluvil jsem s panem Zemanem, který je jedním z kandidátů na hejtmana Plzeňského kraje. Myslím si, že bychom měli řešit tento problém. Moc bych si nepřál, aby nezaměstnanost klesala pod čtyři procenta.

Funguje spolupráce firem v kraji se samosprávami a krajem?
Mám informace od našich hospodářských komor v Plzni, že ano. Hospodářské komory jsou členy různých orgánů města a kraje a s ním založili pakt zaměstnanosti. V Plzeňském kraji je ale 501 měst a obcí, takže neumím posoudit, jestli to všude funguje dobře. Chtěl bych ocenit, že pan primátor si našel čas na více než hodinovou diskuzi.

Mělo by se něco zlepšit?
V Plzni jsou dvě hospodářské komory a řekněme si otevřeně, že i když obě komory fungují, tak ne vždycky spolu komunikovaly ideálně. Přál bych si, aby se to změnilo a abychom byli jasným, transparentním a dobrým partnerem pro město Plzeň a Plzeňský kraj.

Jaká je spolupráce Hospodářské komory ČR s Regionální hospodářskou komorou Plzeňského kraje a Oblastní hospodářskou komorou Plzeňsko?
Na celostátní úrovni Hospodářské komory ČR se snažíme zlepšit vzájemnou komunikaci mezi těmito dvěma komorami. Jinak je spolupráce dobrá, nemáme s tím problém.

Co trápí nebo ohrožuje firmy v kraji kromě nedostatku pracovních sil?
Pokud něco ohrožuje podnikání, tak to nejsou problémy specificky plzeňské, ale celostátní. Hodně mluvíme v poslední době o tom, že i když se ekonomice relativně dobře daří, tak zvláště z pohledu malých a středních podnikatelů nějaké přílišné zlepšení podmínek bohužel nevidím. Naopak. Obávám se, že si vymýšlíme stále nové a nové regulace. Je před námi novela zákoníku práce, která by měla výrazně přitvrdit podmínky pro zaměstnavatele při zaměstnávání. Vidíme čím dál menší průhlednost právního systému. Velká firma má právní oddělení, které problém vyřeší. Pro malého a středního podnikatele, který nemá peníze na právníka, se stává nepřehledným. Administrativa jim bere čím dál více času. My jsme teď dělali průzkum ohledně dopadu kontrolních hlášení DPH na podnikatele. Výsledek není příliš dobrý, protože nad tím tráví několik hodin. Když jsme to vynásobili hypoteticky cenou práce za hodinu a počtem podnikatelů v ČR, dospěli jsme k miliardovým částkám nákladů. Vím, že v oblasti DPH je celá řada daňových úniků a vítám snahu ministerstva financí tu situaci změnit, ale kontrolní hlášení DPH je příklad další s prominutím buzerace podnikatelů.

Už nějaký podnikatel skončil s podnikáním kvůli kontrolnímu hlášení DPH?
To nevím, zákon funguje krátce. Plzeň-město i Plzeňský kraj jsou z hlediska celostátního průměru ekonomicky dobře fungující regiony. Samozřejmě tady je problém kurzového závazku ČNB, který drží korunu na 27,50 vůči euru, což jako makroekonom vítám jako podporu exportu, ale na druhé straně třeba německé firmy sem přesouvají práci ve mzdě.

Jak bychom měli vyřešit nedostatek lidí na pracovním trhu? Měli bychom se vydat cestou lákání cizinců nebo rekvalifikací nezaměstnaných?
Nedostatek lidí na pracovním trhu je jeden z největších problémů. Není to opět specifický problém Plzeňska, ale celé republiky. Má krátkodobou a dlouhodobou dimenzi. Z dlouhodobého hlediska je třeba výrazným způsobem změnit vzdělávací systém, který by vedl mladé lidi ke studiu nebo vyučení v technických oborech. Tedy změnit systém financování na žáka, a také dostat do hlav maminek 14-15letých dětí, že není vždycky výhra, když jde dítě na střední školu a potom na vysokou školu humanitního směru, protože dítě si pak tolik nevydělá. Že vůbec není špatné, když jde dcera nebo syn do učení, protože už to není špinavý obor. Dnes totiž pracují v klimatizovaných provozech, u počítačů nebo na CNC strojích. No a krátkodobě? Jsem pro řešit to i zaměstnáváním zahraničních pracovníků. Mrzí mě, že třeba vůči Ukrajině vláda není schopná razantnějšího otevření se. Na mysli mám vydávání víz Ukrajincům. Je tady odpor odborů proti tomu.

A co rekvalifikace?
Ty stojí peníze.

Takže levnější je jít cestou přilákání cizinců?
V daném okamžiku ano, ale rekvalifikace spíš patří k těm středně až dlouhodobým řešením.

Z jakých oblastí bychom měli přijmout cizince?
Měli bychom být otevření lidem ze zemí EU a mimo unii. Mohli by k nám začít chodit studovat lidé ze zemí, které k nám posílaly studenty kdysi dávno – Vietnam či Kuba.

Máte signály, že některé firmy z kraje se chystají opustit Česko kvůli nedostatku pracovníků?
Ne.

Jak dětem zatraktivnit technické obory?
Existuje projekt Škola hrou, o kterém nás informoval pan primátor Zrzavecký. Ale vrátím se k tomu zatraktivnění v myslích rodičů nebo vůbec v mysli společnosti. Jít do učení není ostuda. Naopak. Říct rodičům, že dítě si i více vydělá, že už to nebudou špinavé práce v nějakém složitém prostředí. Dneska jsou to už všechno obory s maturitou, mají záruku, že budou velmi dobře vzdělaní lidé, kteří ještě získají nějakou manuální dovednost.