V České republice se začala prosazovat pastva velkých kopytníků k udržování rozsáhlých částí krajiny. „V ochranářsky vyspělých zemích Evropy se velcí kopytníci k péči o krajinu využívají již desítky let. Jsme rádi, že jsme mohli pomoci se zavedením této úsporné metody v tuzemských podmínkách,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina. Ta kromě první tuzemské rezervace v Milovicích založila v roce 2018 také pastevní rezervaci v Národním parku Podyjí, která je první v rámci tuzemských národních parků.

Na vzniku řady rezervací se podílela Agentura ochrany přírody a krajiny. Pro některé z nich poskytla pozemky, založení dalších iniciovala. Také experti z AOPK přínos pastvy velkých kopytníků oceňují. „Podobně jako v Milovicích se i na východě Čech potvrdilo, že divocí koně z Exmooru přednostně spásají právě agresivní druhy trav. Z hustého vysokého trávníku tak kvetoucí byliny, kterým se cíleně vyhýbají, doslova vypreparují. Pastviny díky tomu nepřeroste agresivní vegetace a motýli i celá řada dalších opylovačů včetně včel, čmeláků nebo pestřenek má k dispozici neustále kvetoucí louky plné potravy,” zmiňuje Josef Rusňák, ředitel Regionálního pracoviště AOPK Východní Čechy.  

Ocenění jihočeských vědců

Vznik rezervací velkých kopytníků oceňují také vědci. „Je pozitivní, že se tento efektivní způsob péče o krajinu začíná v České republice prosazovat. V porovnání s podobnými projekty v zahraničí však jde stále o rezervace malého rozsahu. Například v sousedním Německu se podobné pastevní rezervace rozkládají na plochách až 1860 hektarů, v Nizozemí dokonce až 5000 hektarů. Také rezervace velkých kopytníků v České republice by měly z mnoha dobrých důvodů mířit tímto směrem,“ podotkl Miloslav Jirků z českobudějovického Biologického centra Akademie věd České republiky.     

Velcí kopytníci v Rokycanech a Dobřanech 

Za šest let vzniklo v Česku celkem devět rezervací velkých kopytníků. Rozlohou největší zůstává s 231 hektary milovická rezervace. Ta i po šesti letech zůstává ve Středočeském kraji zatím jediná. V dalších regionech jich přibylo více. Dvě rezervace vznikly v Plzeňském kraji - v Rokycanech a v Dobřanech u Plzně. Další dvě pak v Hradeckém kraji - Na Plachtě v Hradci Králové a v Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře. V Jihočeském kraji vznikla rezervace v Meandrech Lužnice, v Pardubickém kraji u rybníka Baroch. V Moravskoslezském kraji na Kozmických ptačích loukách a v Jihomoravském kraji v Národním parku Podyjí.  

Všude divocí koně pomáhají řešit situace, se kterými si předtím ochrana přírody nedokázala příliš poradit. „Ptačí park Josefovské louky od svého založení řeší otázku příliš rychlého zarůstání hustou mokřadní vegetací v jarním období, kdy má tato rezervace sloužit lučním ptákům, především bahňákům, jako hnízdiště. Bahňáci, jak už název napovídá, upřednostňují raději obnažený povrch než vysoký hustý porost. Vliv divokých koní dovezených v roce 2018 překvapil i samotné ornitology. Nejenže zavčas dokonale vypasou nejtvrdší mokřadní rostliny, ale pouštějí se i do mělké vody, kde s nepředstíraným apetitem vykousávají na dně rašící trávu. Tím zamezují zarůstání míst, kde bahňáci hledají potravu,“ oceňuje správce ptačího parku Břeněk Michálek z České společnosti ornitologické.

Zdroj: Česká krajina