Podle předsedy Oblastního mysliveckého spolku Plzeň Vladimíra Nechutného populace daňků ve všech honitbách na Plzeňsku stabilně narůstá. „Dříve tomu tak vůbec nebylo. Nyní jsou tu ale pro ně velmi dobré podmínky,“ upozornil předseda.

SENOSEČE ZABÍJEJÍ

Oproti daňkům ale například počty srnčí zvěře nenarůstají. „Největší vliv na jejich život mají jarní senoseče. Ve spolupráci se zemědělci se je snažíme před sečením z polí vyhánět. Pomáhají také psi, nicméně tráva je tak narostlá a stroje rychlé, že se jejich smrti nedá často zabránit,“ řekl Nechutný. Srn odstřelili myslivci v kraji za výše uvedené období přes sedm tisíc, v Jihočeském to bylo zhruba o pět tisíc více.

Plzeň bude mít nové tramvaje. Náklady na pořízení jedné tramvaje Škoda 40 T činí 55 milionů korun, celková hodnota kontraktu v případě využití opce může přesahovat jednu miliardu.
Plzeňané se dočkají moderních tramvají

Mezi lovci oblíbení bažanti se z přírody pomalu vytrácejí a myslivci jich odlovili přes sedmnáct tisíc. „Je jich tu pouze nepatrné množství. Ti, kteří se střílejí, jsou totiž uměle odchovaní a vrácení do přírody. Na ryze divokého bažanta takřka nenarazíte,“ uvedl.

PREDÁTOR MÝVAL

V Plzeňském kraji se jinak podle Nechutnému divokým zvířatům daří, a dokonce k nám přicházejí druhy, které u nás desítky let vůbec nežily. „Stačí se podívat na Šumavu, kam se vrátili vlci. Více se tu začal rovněž vyskytovat bobr nebo vydra. Roste také populace chráněných krkavců,“ sdělil předseda s tím, že nově se na Plzeňsku začal objevovat mýval severní. „Přišel z Německa a začíná se zde agresivně rozmnožovat. Myslím, že v budoucnosti s ním budeme mít velký problém. Je to šelma a predátor a zásadně ovlivní výskyt drobné zvěře,“ informoval Nechutný a dodal, že divoká prasata se množí rychleji než dříve. „U těchto zvířat je pohlavní dospělost závislá na váze. Jelikož mají prasata dostatek potravy, mají mláďata obvykle dvakrát do roka. Proto není problém potkat divočáka v Borském parku nebo na Valše,“ podotkl.

Přemnožená zvěř prý však myslivce v kraji netrápí. „Zvířata zde mají dobré podmínky pro život, je jich tu mnoho. To ale neznamená, že zvěř je přemnožená, pouze využívá svůj potenciál,“ poznamenal.

ZVĚŘ PÁCHÁ ŠKODY

Problém vidí Nechutný spíše ve škodách, které zvěř napáchá na lesních porostech nebo polích. „Veškeré ztráty pak zaplatí myslivci. Situace je obtížná v tom, že jsou špatně postavené honitby a zájmy lesních honiteb jsou odlišné od zájmů polních,“ vysvětlil.

Vazební zasedání k vraždě ze Zdemyslic
Vražda dívky: Obžalovaný se chtěl kvůli odmítnutí zabít, spolykal jed na krysy

Černá zvěř žije spíše v lesích, ale nakrmit se chodí do polí. Když se posečou, prasata se tam už nezdržují. „V porostu jsou takřka neulovitelná a myslivci škodám jen těžko zabrání,“ doplnil předseda.

V oblastním spolku na Plzeňsku je zhruba dva tisíce členů, přičemž zkoušky skládá přibližně čtyřicet až padesát osob ročně. „Stále častěji se přidávají ženy. Pořídí si loveckého psa a zjistí, že má lovecké pudy, a tak se s nimi účastní honů. Samy většinou nestřílejí,“ uzavřel.