Zvýšený výskyt divokých prasat trápí poslední týdny obyvatele některých částí Plzně. Minulý měsíc divočáci zcela zničili košutecké fotbalové hřiště, jejich pohyb zaznamenali místní i v blízkosti zadní Roudné či Mikulky. Divočáci opakovaně úřadují i na plzeňské Valše. Možnost snížení populace zvěře jejím odstřelem ale znemožňuje jejich výskyt v blízkosti zástavby.

Sežrali květiny za desítky tisíc

Smutný pohled se tak minulý týden naskytl například Jindřichu Čechovi. Několik divokých prasat vniklo na rodinný pozemek právě na Valše. Stádo protrhlo plot z pletiva a rytím zcela zdevastovalo zahradu a sežralo přibližně tisícovku tulipánů, narcisů, kosatců, lilií a kořenů pivoněk. „Hrubým laickým odhadem jde o škodu v řádu desítek tisíců korun. Zvelebování zahrady nás stálo mnoho času a dřiny. Pět let úsilí bylo rázem během jedné noci pryč. Ve výsadbě už raději pokračovat nebudu. Tolik peněz zase nemám, abych do toho neustále investoval,“ řekl Deníku Čech.

Podle jeho slov chodily rozkvetlé tulipány každoročně obdivovat zástupy lidí. Rozhodl se podat stížnost na odbor životního prostředí. „Při snaze zjistit, kdo je odpovědný za místní honitbu, jsem byl pracovníkem úřadu pouze informován, že ohrazená plocha není součástí honitby, že je naší povinností si pozemek zabezpečit a že nemáme žádný nárok na náhradu škody. Dále mně bylo řečeno, že se místního mysliveckého sdružení musí zastat, protože prý na Valše střílí divočáky dostatečně, údajně v počtu 180 kusů za rok, což při znalosti místních poměrů pokládám za absurdní,“ popsal Čech.

Zpustošený pozemek. Po útoku divočáků, kteří obrátili naruby zahradu v Plzni na Valše, už Jindřich Čech pěstovat cibuloviny nehodlá. | Video: Monika Krausová

Kromě rozrytých zahrad ale letos na Valše zaznamenali už i útok bachyně na člověka, když se bála o své mládě. Muže chytla za nohavici a po krátkém souboji utekla.

Fotbalisté nemají kde hrát

Prasata naprosto zdevastovala také fotbalové hřiště na Košutce, na němž sportuje přes čtyři stovky dětí a dalších patnáct týmů z Plzně a okolí. S trávníkem si divočáci 'pohráli' v první půli listopadu. „Za pětadvacet let jsem nic podobného nezažil. Je to tlustá čára přes rozpočet. Musíme vybudovat nové oplocení nejlépe s betonovou podezdívkou, kterou prasata nepřekonají. Dále hřiště upravit,“ uvedl správce TJ Sokol Košutka Jan Fremund.

Oddíl navíc bude muset na celkovou opravu sehnat potřebné finance. „Tento pátek budeme projednávat podrobnosti. Dá se říci, že jsme jeden z největších klubů, peníze na to ale nemáme. Když se podaří, začne se hrát v květnu, může se ale stát, že hřiště bude použitelné teprve na podzim. Tím pádem bychom si museli platit pronájmy jiných hřišť, aby měly mančafty kde hrát,“ popsal.

Předseda komise oblastního mysliveckého spolku Plzeň Zdeněk Chlup Deníku řekl, že vše, co se v souvislosti s řáděním divočáků děje, je důsledek dlouhodobého chování člověka. „Zvěř hledá potravu. Lidé často vyhazují na své pozemky a do jejich okolí zbytky potravin a různé odpadky, což ji pochopitelně láká. Divoká prasata mají vynikající čich, vycítí i kontejnery. Proto se více stahují do obytných částí,“ popsal Chlup a doplnil: „Lidé navíc berou zvěři čím dál více krytu. I lesy jsou hojně navštěvované tak, že tam zvířata nemají klid.“

Pro ochranu soukromého objektu před prasaty je podle vedoucí Odboru životního prostředí Magistrátu města Plzně Dagmar Svobodové Kaiferové vhodný řešením například kvalitní plot s podezdívkou, elektrický ohradník či odpuzovače na bázi pachu či hluku.

Celou situaci s výskytem prasat na území Plzně navíc značně komplikuje legislativa. Řada pozemků, kde k problémům dochází, nejsou honební a právo myslivosti tam tedy nelze vykonávat, nebo je to možné jen v omezené míře. „Roli hraje zejména bezpečnost obyvatel, neboť jsou to území s velmi intenzivním pohybem lidí, což omezuje možnost lovu střelnou zbraní,“ doplnila Svobodová Kaiferová.

Podle Chlupa je možné naháňky vykonávat v prostoru lesních pozemků, zkrátka tam, kde nejsou zastavené, oplocené plochy.