Přemnožená divoká prasata působí v současnosti velké škody i na kukuřici, jejíž sklizeň v západních Čechách právě vrcholí.

Kukuřičná pole jim totiž skýtají bezpečný úkryt a dostatek potravy. Ve snaze dostat se ke kukuřičným palicím část pole rozválejí a rostliny polámou. Ničí celá pole i louky.

„Hlavně tlupy vedené bachyněmi se selaty. Bachyně kukuřici na velkých plochách poválejí, aby mohla selata ke klasům,“ řekl myslivec Otakar Nový z Přeštic.

Pro krmení dobytka tak zůstává kukuřice méně, než zemědělci počítali. Škody šplhají odhadem do milionů korun. Agrární komora Plzeňského kraje je zatím přesně vyčíslené nemá.

„Máme naplánovaný seminář na 1. října, kde budeme mimo jiné probírat i stav sklizené kukuřice,“ řekl Ladislav Štverák ředitel Agentury venkova o. p. s., která spadá pod Agrární komoru.

„Jsou to všežravci, kteří hledají potravu mimo jiné rytím v zemi. Zatímco v lese je tato jejich činnost prospěšná, pro nás zemědělce je to katastrofa, protože divočáci nám rozrývají pole a louky,“ posteskl si soukromý zemědělec z Plzeňska Jan Hejsa.

Podle údajů Úseku myslivosti a lesnictví Plzeňského kraje bylo v období od 1. dubna 2018 do 31. března 2019 v Plzeňském kraji zastřeleno 15 498 divokých prasat.

Přitom o rok dříve od 1. dubna 2017 do 31. března 2018 to bylo 25 787 divočáků. Tehdy stát za každý odstřelený kus dával od dvou až do pěti tisíc korun.

Jiří Peterka z Úseku myslivosti a lesnictví Plzeňského kraje upozornil, že částka byla vyšší kvůli výskytu afrického moru, ale loni zástřelné kleslo na dva tisíce korun a vyplácí se pouze za kusy ulovené nad tříletý průměr v dané honitbě.

„Počty zastřelených prasat se ale nedají meziročně porovnávat, protože záleží na mnoha okolnostech. Nejdůležitější je aktivita myslivců, ale svoji roli hraje i počasí. Pokud je v lese velké množství žaludů a bukvic nebo je tam nosí lidé, prasata nejsou tak aktivní a jsou schovaná hluboko v lese, což myslivcům komplikuje jejich lov,“ vysvětlil Jiří Peterka.

Podle samotných myslivců je lov divokých prasat drahý a časově náročný. „Myslivec může být na posedu mnoho hodin. Jeden náboj stojí kolem 150 korun a zbraň klidně několik tisíc. Také je nás málo a většina myslivců to má jako koníček a chodí normálně do práce. Příspěvky od státu nejsou také moc velkou motivací,“ dodal Otakar Nový z Přeštic.