Po škole rodilá Plzeňanka pracovala nejdříve v pivovaru, později přestoupila ke drahám, kde se seznámila se svým budoucím manželem. V devatenácti letech se vdala. Společně se přestěhovali na vesnici a následně přišel na svět první potomek. V tu dobu se ale objevily vztahové problémy, jež později vyústily v rozvod. „Muž hodně pil. Na výchovu sedmi dětí jsem prakticky zůstala sama. Když jsem nastupovala do porodnice, dávala jsem je na několik týdnů do dětského domova, protože se o ně neměl kdo postarat. Potom jsem si je zase vyzvedla," líčila Křiváčková způsob, jakým zaopatřovala svou rodinu.
Manželství se definitivně rozpadlo v 60. letech minulého století. „Pak jsme se hodně stěhovali. Vystřídala jsem různé profese. Uklízela jsem, věnovala se rukodělným činnostem, pracovala v zemědělství. Vždycky jsem se snažila si ještě přivydělat, chovala jsem husy, kachny, slepice," vyjmenovala.
Navíc se u ženy vyskytly zdravotní komplikace, kvůli nimž skončila v invalidním důchodu. Do západočeské metropole se vrátila až v roce 1998. „Peníze mi nestačily ani na jídlo. Od známého jsem se dozvěděla o Novém Prostoru, který od roku 2002 prodávám," uvedla žena, jež letos na jaře oslavila osmdesáté jubileum. V České republice vůbec nejstarší prodejkyně časopisu si vybrala distribuční místo na náměstí Republiky. „Když mi zdraví dovolí, jsem tu od pondělí do soboty, většinou od tří do osmi hodin. Měsíčně si u mě Nový Prostor koupí přibližně šedesát lidí. Díky vydělaným penězům mám co jíst. Dobré je i to, že nezůstávám sama doma, ale jsem mezi lidmi," uzavřela vděčná Plzeňanka.
