Státní přijímací zkoušky na střední školy se tento rok mění. Vše se odehraje digitálně, v prvním a druhém kole si uchazeči mohou dát přihlášky až na tři školy u maturitních oborů i oborů s výučním listem a až pět přihlášek v případě oborů s talentovou zkouškou. „Vnímáme to jako krok správným směrem. Digitalizace je určitě cesta, jak zefektivnit proces přijímaček. Tento rok je přechodný, takže se mohou objevit nějaké komplikace. Věřím, že je případně ve spolupráci s ministerstvem, krajem a rodiči vyřešíme,“ říká Vlastimil Volák, ředitel Vyšší odborné školy a Střední průmyslové školy elektrotechnické Plzeň.

Ubyde středním školám díky novému systému stres? Dosud nevěděly, kolik žáků skutečně nastoupí, což se změní.
V minulých letech to bylo komplikovanější, než máme nyní očekávání. To, co trvalo dříve 10 dní a stresovalo rodiče, uchazeče i školy, bude hotové přes noc. Dříve se nevědělo, kdo svoji přihlášku stáhne a dá ji na jinou školu. Nyní toto nebude možné. Priority budou dány dopředu a počítač je zohlední automaticky.

Zaznamenali jste třeba více dotazů ze strany rodičů, kteří chtějí své dítě poslat na vaši školu? Co přesně rodiče potřebovali zjistit, v čem nemají jasno?
Určitou neznámou je, že rodiče a uchazeči neví, jak dopadnou v přijímacích testech. Takže odhadují své výsledky a podle toho se snaží vybrat školu, kam se mohou dostat. Rodiče se nás ptají, jestli má dcera nebo syn šanci se k nám dostat, pokud udělají jednotnou přijímací zkoušku na tolik a tolik bodů. Pak se může stát, že přecení své schopnosti a podají všechny tři přihlášky na školy, kam se hlásí akademicky silnější uchazeči. Nebudou tedy uspokojeni a půjdou do druhého kola se ucházet o místa, která ještě na jiných školách zbyla.

Přípravné kurzy i přijímačky nanečisto jednoznačně doporučuji, říká ředitel VOŠ a SPŠE Vlastimil Volák
Školy chystají přijímačky nanečisto. Vyjdou i na tisíce korun

Samozřejmě rodiče mají největší dilema, jakou školu pro dítě vybrat. Podle čeho by se měli orientovat? Kdy je podle vás dobré se ucházet o gymnázium, kdy o lyceum, průmyslovku nebo učiliště?
Každý rodič má určitě svoji logiku. Obecně by se dalo říci, že kdo míří po střední škole na vysokou školu a nemá jasno v zaměření, tak by měl uvažovat o gymnáziu. Kdo má jasno v zaměření, uvažuje například o technické vysoké škole, měl by mít v hledáčku technické lyceum. Kdo se vidí po střední škole spíše v pracovním procesu, ale chce si nechat otevřená vrátka na vysokou školu, měl by pozornost zaměřit na průmyslovku. Kdo se chce zapojit do pracovního procesu co nejdříve, měl by se poohlédnout po nějakém řemeslu na učilišti.

Takže jaký je ideální žák pro vaši průmyslovku?
Ten, kdo považuje moderní technologie za obory budoucnosti. Kdo považuje znalost těchto technologií za konkurenční výhodu. Kdo vidí příležitost se uplatnit ve změnách, které nové technologie vyvolají.

My máme tři studijní obory a v každém máme připraveno 120 míst. Do prvního ročníku tak nastoupí 360 žáků. Rádi bychom, aby se na Technické lyceum hlásili žáci, kteří míří na vysokou školu a rádi by se skvěle připravili zejména z matematiky a fyziky. Do studijního oboru Informační technologie by měli zamířit ti, kteří si umí představit, že se budou živit programováním, správou počítačových sítí, datovou analýzou nebo znalost IT propojí s podnikáním. O obor Elektrotechnika by se mohli ucházet ti, kteří příležitost vidí v ovládání moderních technologií elektřinou. Od výroby, přes distribuci, senzoriku a řídící jednotky.

Proč MŠMT vybízí kraje, aby zvyšovaly kapacity všeobecného vzdělávání (gymnázia a lycea) a proč dává smysl i u odborných zaměření (průmyslovky, učiliště …) posílit složku měkkých kompetencí, tedy komplexních znalostí?
Domnívám se, že je to přirozený proces, který má mnoho rovin. Jak se naše společnost rozvíjí, začíná si uvědomovat, že na osobní spokojenost každého z nás má vliv společnost, ve které žijeme. Jak se lidé chovají k sobě navzájem, jak se starají o věci veřejné a samozřejmě, jak se umí „chovat“ v rámci pracovního procesu. Jak jsou schopni komunikovat, používat informační technologie včetně umělé inteligence, jak jsou připraveni se celoživotně vzdělávat, jak jsou schopni kriticky uvažovat atd. Další rovinu vidím v posilování vzdělanosti celé naší společnosti. Tedy, kolik lidí bude schopno získat vyšší stupeň vzdělání a ten je nejlépe prostupný z gymnázií a lyceí.

Zdroj: VOŠ a SPŠE PlzeňVaši studenti zřejmě nemají problém s uplatněním na trhu práce. Nyní jste přichystali Kariérní jarmark, který se koná 8. února v prostorách školy. Na co se tam studenti a rodiče mohou těšit, co se dozvědí?
Těší nás, že dlouhodobě naši absolventi jsou velmi žádaní u firem. Díky tomu máme možnost s mnohými z nich spolupracovat. Kariérní jarmark je aktivita, kde žáci a studenti nejenom z naší školy budou mít možnost se potkat se zástupci cca 50 firem, vysokých škol a vyšších odborných škol. Budou tak mít příležitost zjistit, kdo co nabízí a kde mají s tím, co umí, šanci uspět. Propojili jsme snahu firem upoutat na sebe pozornost a zájem středoškoláků najít pro sebe skvělé uplatnění.

Jaké jsou oblasti spolupráce mezi firmami a školou?
V odborných oblastech je spolupráce nezbytná. Škola nemá kapacity sledovat a předvídat budoucí vývoj. Firmy ano, musí být stále konkurenceschopné. Toho se snažíme využít my a ptáme se firem, jak by si představovaly, že by měl vypadat ideální absolvent, jaká cesta k takovému absolventovi vede. Některé předměty jsme schopni aktualizovat pouze za přispění partnerských firem. Stejně tak praxe by bez spolupráce s nimi nebylo možné realizovat. Firmy dělají některé aktivity jako svoji náborovou činnost. Firmy, kterým se ekonomicky daří, s námi spolupracují v rámci společenské odpovědnosti. Chtějí něco „vrátit“ zpět společnosti, ve které žijí. Těší nás, že absolventi naší školy jsou zpravidla ti, kteří ve firmách spolupráci sami iniciují.

Letošní deváťáci netrpělivě vyhlížejí pololetní vysvědčení, které u mnohých rozhodne, na kterou střední školu si podají přihlášku. Jaké mají letos žáci možnosti? Čtěte v článku
Přijímačky 2024: Kolik se hlásí dětí, co si k nim vzít, jak podat přihlášku

Jakou roli hrají technologie v rozvoji regionu a jak se to odráží ve vzdělávání?
Technologie mění svět. Mění konkurenceschopnost firem. Kdekoliv, tedy i u nás. Trh je globální a koncentruje se. Regiony, které nebudou schopné produkovat výrobky a služby, o které bude zájem za hranicemi regionu, budou chudnout. Konkurenceschopnost regionů je tak postavena na schopnosti používat nové technologie. V průmyslu to představuje robotizaci, automatizaci, digitalizaci. Vše ovlivní umělá inteligence. Pokud v regionu nebudou dostatečně vzdělaní lidé, nebudeme schopni čelit globální konkurenci. Vzdělání je tak klíč k udržení životní úrovně.