„Došli jsme až k takový veliký díře a tam jsme pak hledali poklad. Byly tam bukvice, ale taky čokoládový penízky,“ pochlubila se úlovkem z loupežnického pokladu Anička Maštalířová. „Vycházka se mi moc líbila. Přecházeli jsme potůčky po kamenech a taky jsme si prohlíželi posedy,“ dodala.

Jediné, co se malým výletníkům vůbec nelíbilo, byly odpadky naházené v lesním potoce. Nakonec se shodli, že je tam nejspíš naházeli loupežníci a jasno měli i v tom, jak takové neukázněné lapky potrestat. „Vzal bych šíp a vrazil mu ho do prd…,“ křičel se smíchem malý Filip. Jeho spolužák Pavlík by prý takovému lumpovi skočil na záda a pořádně ho zmlátil.

Loupežníky sice děti nakonec nenašly, zato prý objevily alespoň jejich jeskyni. „Svítili jsme dovnitř, ale viděli jsme tam jenom něco hnědýho, možná že to byl medvěd, nebo velký starý divoký prase,“ vykládaly tajuplně s tím, že stopy divočáků prý viděly i na jiných místech v lese. Velký potlesk sklidila od ostatních Katka Hauerová. Právě ona totiž ve zmíněné jeskyni loupežnický poklad objevila.

Už je nám pořádná zima a i když jsme měly s sebou svačiny, máme hlad,“ shodly se na zpáteční cestě děti s tím, že se moc těší na pravý loupežnický guláš, který už snad bublá na plotně.