„Vendulko, sundej mi rukavici,“ nabádá Jiří Tomášů svou svěřenkyni, chlupatou labradorskou fenku. V dětském publiku se několik dětí zasmálo. Zřejmě tam seděla jmenovkyně.

Děti pozorně poslouchaly, co všechno pejsci z Pomocných tlapek dokážou, a v jejich očích byl znatelný nemalý údiv. Vendulka přenášela bačkůrky a předměty z místa na místo, pomáhala přednášející Olze Tomášů vyprostit se ze svetru. „Vendulka je speciálně vycvičená pro holčičku nebo chlapečka ve vašem věku, který je postižený.“

Největší úspěch měl přímý kontakt druhého psa – Hennessie s dětmi. Mazlivá fenka zlatého retrívra pomáhá lidem canisterapií již několik let. Jedná se o léčebný přímý kontakt psa s člověkem, kdy už pouhá přítomnost psího společníka napomáhá lidské psychice. Přitom se uvolňuje i jistý druh léčivé energie.

Zájem dětí pomazlit se s pejskem byl obrovský, ale časově bohužel nebylo možné, aby se vystřídali všichni zájemci. Několik šťastlivců pak mohlo okusit teplo psího těla na vlastní kůži. Tulili se k Hennessie jako k plyšákovi, hřáli si o ni záda nebo si přes ni natáhli nožičky.

„Pejsci se mi moc líbili. Doma žádnýho nemáme a já bych chtěl takovýho, jako je Vendulka,“ říká tříletý Daník Newton.

„Ten pejsek se předvádí,“ směje se Vojta Děkanovský a dodává, že se mu líbí, jak umí pomáhat lidem.

Lenička Pourová se svěřila, že má sice doma kočku, ale i přesto by chtěla pejska. „Mňouka mám ráda, ale Vendulka je moc hezká. Líbilo se mi, jak jsme si mohli oba pejsky hladit.“