„Jakmile je na trampolíně více dětí a skáčou jeden přes druhého, může velmi snadno dojít ke komplikovaným zlomeninám," říká lékařka dětského oddělení Kliniky ortopedie a traumatologie Fakultní nemocnice v Plzni Hana Červenková a dodává, že například po zlomeninách loktů často zůstanou trvalé následky. „Lokty už se nikdy nepodaří rozcvičit do původního rozsahu," říká lékařka. Většině pacientů přitom ještě nebylo deset let.

Trampolíny, které jsou fenoménem posledních zhruba čtyř let, jsou dnes běžnou součástí téměř každého kempu, zahradní restaurace, ale i zahrady rodinného domu. Tomu odpovídá i množství zranění. „Každý týden se setkáme minimálně se čtyřmi úrazy menšího i většího rozsahu," říká Červenková. Letitým evergreenem pak jsou zlomeniny způsobené pády na kolečkových bruslích a z jízdních kol.

Malí cyklisté jsou také pacienty jednotky intenzivní péče na Dětské klinice. Od začátku prázdnin zde byly hospitalizované tři děti, které si při pádu z kola na řídítka poranily orgány v břiše. „Už je ale skoro polovina prázdnin a zatím úrazů nemáme tolik, jak jsme běžně zvyklí," říká vedoucí lékařka JIP Kateřina Pizingerová.

Vedoucí lékař dětské chirurgie, kde se starají o méně závažné případy, letošní prázdniny hodnotí jako srovnatelné s předchozími roky. Překvapil jej ale přibývající počet popálenin.

„Pravděpodobně bude souviset s teď tolik oblíbeným grilováním. Letos je to ale taková zvláštnost. Je to nepředstavitelné. Do ohniště dokonce padají i kojenci a malá batolata," říká Václav Vacek, podle nějž se jedná hlavně o nešťastnou náhodu. „Rodiče často nedokáží předvídat, co všechno se může stát, to je něco podobného jako pády z výšek," myslí si Vacek.

Jelikož jsou popáleniny velmi bolestivé, provádí lékaři primární ošetření v celkové anestezii. „Dále je nutné je obden převazovat, pokud jsou hlubší, tak i odstraňovat mrtvou tkáň," přibližuje léčbu vedoucí lékař dětského oddělení Chirurgické kliniky FN Plzeň Václav Vacek.

Téměř denně pak chirurgové řeší pády dětí nejen z kola, ale i odrážedel nebo koloběžek, které vedou k úrazům hlavy a už zmiňovaného břicha. „Děti se domů snažíme propouštět, co nejdříve je to ze zdravotního hlediska možné. Ale například s poraněním jater u nás skončí minimálně na tři týdny," říká Vacek.

Podobně je tomu i v případě sleziny „V klidu na lůžku u nás malí pacienti leží tři týdny, dokud se zcela nezahojí a můžeme již vyloučit další komplikace. Následujících minimálně šest měsíců se pak musí vyvarovat tělesné zátěže," popisuje lékař.

Často se na dětské chirurgii setkávají také s pády z koně, které se týkají zvětšinou dospívajících dívek. „Žádný mimořádný případ jsme ale teď neměli," říká Vacek.

Do kontaktu s vážnějšími úrazy dětí jako první přicházejí záchranáři. Ti podle mluvčího Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje Václava Ondry stále častěji vyjíždějí k případům, kdy si děti hrály na kolejích nebo na silnici. „Nejsou to jen sídliště, ale stále více také hlavní tahy. Děti to neřeší. Navíc co je zakázané, to jim nejvíc chutná," říká Ondra. Nejzávažnější úrazy pak podle něj vznikají skokem do neznámé vody.