Vyplývá to z výsledků průzkumu, který loni provedla společnost Plzeňská sportovní spolu s Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy v Plzni. Nemalý podíl na tom má i nedostatek pohybu.

„U více jak 80 procent všech školáků je fyzická aktivita spojena pouze se školní tělesnou výchovou, která svým rozsahem zdaleka neodpovídá doporučení lékařů. Tím je jedna hodina denně," uvádí katedra tělesné a sportovní výchovy Fakulty pedagogické ZČU, která se připojila k mezinárodnímu projektu Kids in Motion. Jeho cílem je podpořit pohybovou potřebu dětí a ukázat jim cestu k aktivitám, jež je budou bavit.

Impulzem k tomu mají být speciálně vedené hodiny tělocviku, jichž se letos jako první účastní skupina 21 páťáků z 11. základní školy. Zážitkovou formou se zde děti seznamují s deseti sporty jako volejbal, basketbal, fotbal či hokej. „Hodiny se liší přístupem učitele. Děti přímo neučí, ale žáci mají možnost spontánně si vyzkoušet užívání sportovních pomůcek," říká spoluřešitelka projektu Daniela Benešová. Žáci jsou hodnoceni po každé hodině, na konci roku dostanou doporučení, jaká aktivita je pro ně vhodná.

S výběrem správného sportu, pro nějž má dítě předpoklady a který ho bude bavit, chce pomáhat také celostátní projekt SportAnalytik určený pro děti od 5 do 15 let.

„Nejprve pomocí osmi úkolů jako je sprint na 30 metrů, hod basketbalovým míčem nebo člunkový běh, odhalíme pohybové dovednosti dětí. Následně zjišťujeme povahové charakteristiky jako preference k individuálním nebo týmovým sportům," přibližuje zástupce společnosti Martin Jahoda s tím, že testování trvá asi tři hodiny a probíhá zábavnou formou v kolektivu ostatních dětí. Rodičům má pomoci nejen najít pro svého potomka sport, který by jej bavil, ale také zjistit, zda je pro něj vhodná aktivita, které se už věnuje, či obecně děti motivovat k pohybu.

Výsledkem testování je report, z nějž se rodiče dozví, jak si potomek stojí ve srovnání se svými vrstevníky, a doporučení deseti sportů spolu s tipy na oddíly v místě bydliště. Testování, jež stojí 950 korun, v Plzni proběhne 15. listopadu v hale TJ Lokomotiva.

„Některé menší dětí mají potíž s během bokem testovaným v rámci člunkového běhu. To je typická schopnost, která se rozvíjí například hrou na honěnou, míčovými sporty nebo většinou jednoduchých dětských her," přibližuje Jahoda.

To, že dnešní děti nejsou tak obratné jako třeba před deseti lety, potvrzuje i tělocvikář Antonín Herrmann z Masarykovy základní školy v Plzni. „Dříve se děti více pohybovaly, obecně byly lépe připravené. Ve škole pak stačilo jejich dovednosti rozvíjet," říká Herrmann s tím, že zatímco v minulosti s dětmi pravidelně jezdil na atletické soutěže, dnes už nedokáže sestavit družstvo, které by pokrylo všechny disciplíny.

„Osobně bych souhlasil s návrhem ministra školství zvýšit počet hodin tělocviku na tři týdně. Začít by se ale muselo už od prvních tříd," říká Herrmann, podle kterého by pomohlo i zatraktivnění hodin tělocviku, což by děti mohlo více přilákat k pohybu i ve volném čase. Důležité je začít už u nejmenších.