Nové asijské a africké expozice pokřtil pravý africký monzun. Ale ani silná průtrž mračen, která zahnala téměř všechna nová zvířata zpět do ubikací, neodradila první nedočkavce od prohlídky komentované zaměstnanci zoo.

Nové expozice představují obyvatele afrického deštného pralesa, africké savany a asijských stepí.

„Chodíme sem každý rok, děti to mají vždycky tak nějak za vysvědčení. Nejvíc se těšíme na žirafy, do Prahy to za nimi bylo moc daleko,“ uvedla Plzeňanka Ivana Beranová, která se do zoo vypravila s dcerami Lenkou a Míšou.

Kromě dvou žirafích samců Lexe a Bořka, gepardů, zeber Chapmannových, hrošíků liberijských nebo pand červených na své obdivovatele ve výbězích čekají i dva nosorožci indičtí: Beny a Manjula.

Žirafí pavilon nabízí i patrovou vyhlídku, takže se můžete těmto majestátním sudokopytníkům podívat do očí.

Mezi nejvzácnější obyvatele africké expozice však překvapivě patří krysa obláčková, což je největší myš na světě. V dospělosti váží více než dva kilogramy. „Na světě jich žije jen padesát kusů,“ uvedl ředitel zoo Jiří Trávníček.

Během dvou let vznikly tři velké pavilony přístupné návštěvníkům, stáj velbloudů, pavilonky pro pandy, ptáky nebo prasata. Rozsah výstavby s rozlohou čtyři hektary nemá co do počtu expozic v historii českých zoo obdoby. Cena činí téměř 151 milionů korun, 125 milionů získala zoo z evropských dotací, desíti miliony přispělo město Plzeň a zbytek hradila zoo.

Další metou zoo budou sloni

Od středy jsou plně přístupné všechny nové expozice, pouze na zebry ve výběhu si musí návštěvníci zoo ještě chvíli počkat. Obývají totiž společný výběh s pštrosy dvouprstými a jeden samec právě sedí na vejcích. „Pštros si sice těch sedm vajec brání, ale nechceme riskovat nějakou nehodu. Až je samec vysedí a mláďata dáme do umělého odchovu, pustíme zebry do výběhu,“ slibuje ředitel Zoologické a botanické zahrady Plzeň Jiří Trávníček.

Až dosud byli nejmohutnějšími zvířaty plzeňské zoo zubři evropští, nyní tuto štafetu přebírají dva nosorožci indičtí, kteří bývají někdy pro plátování své kůže nazýváni také nosorožci pancéřovaní – tloušťka jejich kůže může být až několik centimetrů.

Ani dvoutunový Beny, ani tunová Manjula však nemají roh, který dal tomuto zvířecímu druhu jméno. Dvouletá Manjula je zatím příliš mladá a šestiletý Beny o něj přišel kvůli zánětu, který prodělal. „Nyní už jim ale nic nechybí. Jen Beny je trochu opruzený kolem zadku. Asi chytil vlčka,“ upřesnil se smíchem Trávníček. Až Manjula povyroste a přibere minimálně na tunu a půl, zaměstnanci je připustí a budou doufat v potomky. „Ale to bude až tak za dva roky,“ dodal ředitel.

Mnoho let snili budovatelé zoo v Plzni o hroší rodince. Nakonec se však po dlouhém rozhodování přiklonili k hrošíku liberijskému. „Je lehčí, ´skladnější´, stačí mu menší stavba a podstatně častěji se pohybuje na souši,“ popisuje výhody mluvčí plzeňské zoo Martin Vobruba.

Výběh, jehož součástí jsou i dva metry hluboké bazénky, nyní obývá samice Pompe a samec Quido, kterého Plzni zapůjčila zoo v Olomouci. „Samci jsou totiž velmi vzácní, z desítky mláďat bývá jen jeden samec. Tak doufáme, že podaří nějakého odchovat,“ věří Vobruba.

Do plzeňské zoo míří návštěvníci z celých západních Čech, včera sem se svými dětmi zavítala i Jana Sládečková z Karlových Varů. „Vyrazili jsme sem, aby děti viděly nějaká zajímavá zvířata. Vůbec jsem nevěděla, že se tu otevírá nová expozice, ale už se na nové obyvatele těším,“ uvedla maminka malé Nely.

Africké a asijské expozice však nenabízejí jen velké savce, velmi zajímavé jsou i ptačí kolonie ve voliérách. „Vlha núbijská se živí včelami. Ty budeme chovat v úlu hned vedle. Představujeme si to tak, že pak vlétnou přímo do voliér s vlhami,“ vysvětluje Trávníček.

Že plzeňská zoo neusíná na vavřínech, naznačil při slavnostním otevření její ředitel. „Tohle miminko už se narodilo. Tím dalším by mohli být sloni na Mži, ale to je zatím jen projekt ve snech,“ dodal Trávníček s tím, že na jeho realizaci by bylo třeba dalších více než 150 milionů korun.