„Kamarádka mi okamžitě volala zpátky, že její známý jede s několika dodávkami na Ukrajinu vyzvednout tam matky s dětmi a přepravit je za hranice. Dohodli jsme se, že je doveze až k nám do Heřmanovy Hutě,“ vypráví Čech. V obci na severu Plzeňska jim nabídl prostory ve svém firemním zázemí, které podle jeho slov sloužilo dříve jako ubytovna.

„Překvapilo mě, jak rychle se dokázalo všechno domluvit. Během jednoho dne jsme sehnali postele, nakoupili povlečení, hygienické potřeby a pamlsky pro děti. Z minulé neděle na pondělí v noci k nám dorazilo pět matek a 11 dětí ve věku 5 až 11 let. Všichni pochází od Lvova. Maminky přijely všechny bez partnerů, ti šli bojovat do Kyjeva,“ vysvětluje dále Čech.

Jen dítě a batůžek

„Začali jsme přemýšlet, jaké další věci budou ukrajinské rodiny potřebovat. Napadly nás hlavně hračky, aby tu měly děti co dělat. Bylo jasné, že prchající matky vzaly do jedné ruky dítě a do druhé nějaký malý batůžek a dál nebudou mít nic. Má sestra proto napsala na Facebook prosbu o pomoc, ve které lidi žádala o jakékoliv hračky, ale i drogerii, oblečení, boty, plenky, dětskou výživu, trvanlivé potraviny a případně i kočárek, jelikož jedna z ukrajinských žen je v osmém měsíci těhotenství. Vtom se strhla ohromná mela. Obrátilo se na nás obrovské množství lidí, že chtějí pomoci,“ říká Čech.

Věci lidé během minulého týdne dovezli do Zverimexu na Doubravce, který Čechovi patří, a dále do sousedního obchodu s těhotenskou módou, kde pracuje jeho sestra.

„Materiálu bylo opravdu obrovské množství. Úžasné bylo, že lidé darovali i horská kola pro děti, kolečkové brusle a koloběžky a že opravdu mysleli i na to, aby se tu děti nějak zabavily. Kousek od našeho domu je dětské hřiště, takže všechny tyto věci tady mohou využívat denně,“ vypráví dále.

Děti byly podle Čecha po příjezdu nejprve hodně vyděšené, ale poměrně rychle se „oklepaly“.

„Hlavně ty nejmenší přešlo vyděšení velmi brzy. Byly totiž hrozně nadšené z hraček. Lítaly tady s radostí v očích a třídily krabice. Měly tady v podstatě takové malé Vánoce. Maminky byly nejprve hodně unavené. Vážnost celé situace na ně dolehla až po pár dnech, kdy měly prostor o všem pořádně popřemýšlet. Necháme je tady, samozřejmě dokdy bude třeba,“ uzavírá Čech.