V roli hlavního obžalovaného se před arbitry postavil rodák z Nezvěstic na jižním Plzeňsku a do té doby vysoký komunistický funkcionář Rudolf Slánský.
Vykonstruovaný proces s protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského si na špičkách československé KSČ objednal sám sovětský vůdce Josef Stalin. Vůbec nešlo o to, že by Slánský, který své mládí prožil na západě Čech a studoval v Plzni, připravoval ozbrojené povstání proti vlastní straně nebo se paktoval se zahraničními rozvědkami. Stalin totiž cítil, že ztrácí vliv na politiku v Izraeli, a proto si v Československu vytypoval právě Slánského. Ten byl generálním tajemníkem KSČ a náměstkem předsedy československé vlády zodpovědným za politické procesy, které končily popravami nevinných. Ale hlavně to byl Žid.
Právě na jeho původ a na proces, který trval jen pár dnů a na jehož konci muže čekal trest smrti, upozornila včerejší několikahodinové debata, která se uskutečnila v Měšťanské besedě v Plzni. „Program je součástí cyklu Naši nebo cizí aneb Židé v českém 20. století. Právě okolnosti procesu se Slánským jsou důležitým milníkem v antisemitismu v Čechách," řekl metodik projektu Petr Sokol.
Podle něho se Slánským bylo popraveno dalších deset osob, všechny židovského původu. Z toho ovšem obžalovány být nemohli. Prokurátor Josef Urválek si musel najít záminku. Nakonec účastníky procesu označili zatrockisty a titoisty (což byli pro Stalinův Sovětský svaz nepřátelé). Slánský se dlouho nepřiznával. Měsíce fyzického i psychického nátlaku ale udělaly své. Nezvěstický rodák se stále odvolával na své přátelství s prezidentem Klementem Gottwaldem. Nebylo mu to ale nic platné. Jeho někdejší kamarád jej hodil přes palubu.
Slánský skončil na šibenici 3. prosince 1952. Za jedenáct let se posmrtně dočkal rehabilitace i ve straně, za kterou bojoval a která jej pak nechala popravit.
