„Nápad vznikl asi před rokem a půl. Z knihy Edmonda Rostanda jsme vybrali epizody, které byly nejvíce bojové. Se scénkou jsme jezdili po akcích v pěti lidech celou sezonu. Letos jsme se rozhodli udělat něco většího přímo v Plzni. Pět lidí nám přišlo málo, tak jsme přizvali další skupiny,“ říká Tomáš Kilberger ze skupiny Mattias. Zapojili se tak i šermíři z Balteusu, Korbelu, Modrého regimentu a Červeného regimentu.
Cílem bylo co největší propojení šermu a divadla. „To je cesta, kterou chceme jít. Myslím si, že lidi to baví. Cyrana chceme určitě zopakovat. Nevím, jestli ještě letos, ale příští rok určitě. A rádi bychom to ještě rozšířili,“ slibuje Kilbergr.
Do příběhu se zapojili i členové skupiny Korbel. „Oslovil nás Honza Honomichl, představitel Cyrana. Kdysi jsme k němu chodili na kurzy šermu. Rádi jsme nabídku přijali,“ říká člen skupiny Pavel Kortan. Podobné spolupráce šermířů jsou prý běžné.
Korbel funguje už od roku 1988, v současné sestavě pak asi šest let. Za tu dobu se prý šerm docela dost změnil. „Do popředí teď vystupuje takzvaná living history, kdy se lidé chtějí vrátit ke kořenům historie a co nejvíce se přiblížit životu v některé době. Ať už se to týká zbraně, zbrojí nebo odívání. My jdeme ale spíše tou cestou divadelní,“ dodává Kortan.
Podobné je to i ve skupině Balteus. „Skupiny se teď dělí na dvě části. Jedny jezdí jen po bitvách a ty druhé vystupují samostatně. Buď se snaží divákům sdělit, jak to v historii doopravdy chodilo, a nebo chtějí diváky pobavit divadlem. My jsme zvolili tu druhou možnost,“ vysvětluje Marek Pešula. Změnil se prý i způsob, kterým si skupiny pořizují zbraně a kostýmy. „Dříve si člověk všechno vyráběl sám. Teď fungují speciální firmy, kde si lze v podstatě všechno objednat. Je to prostě obchod jako cokoli jiného,“ dodává.
Akce v Plzni se konala v rámci Divadelního léta pod plzeňským nebem a podpořila kandidaturu Plzně na Evropské hlavní město kultury 2015.