„Začaly likvidací náletových dřevin v celé trase budoucí cyklostezky a kolem mostních objektů. Následovalo přerovnání štěrkové vrstvy pro následné položení konstrukčních a asfaltových vrstev, které se pokládaly v průběhu dubna. Současně probíhaly sanační práce na mostních objektech, budovaly se odpočívky, sjezdy k přilehlým nemovitostem a připojení na stávající cesty,“ popisuje postup prací náměstek plzeňského hejtmana pro dopravu Pavel Čížek.

Zdroj: Pavel Bouda

Právě Plzeňský kraj buduje tuto nejdelší část cyklostezky propojující Plzeň s Chrástem. Město Plzeň by pak mělo vybudovat kratší úsek mezi Bukovcem a plzeňskou čtvrtí Doubravka. Na tělese po vytrhaných kolejích však od mostu přes bývalou trať v Bukovci směrem do Plzně roste zatím jen tráva.

Lužanský rybník na jihu Plzeňska přilákal přes 40 labutí.
VIDEO: Lužanský rybník se mění v Labutí jezero. Přilákal přes 40 ptáků

„Sice už máme vysoutěženou firmu, která stavbu provede, ale bohužel ještě nemáme stavební povolení, protože se jeden vlastník sousedního pozemku proti tomu odvolal. Práce zahájíme hned, jakmile si s tím stavební úřad poradí,“ vysvětluje náměstek primátora Aleš Tolar s tím, že městská část cyklostezky bude na rozdíl od té krajské široká pět a půl metru a u jejího začátku u Ejpovického tunelu vznikne v místě navážky po jeho hloubení sportovně relaxační areál.

Cyklostezka Bukovec – Chrást navazuje v Bukovci na cyklotrasu č. 3 Klubu českých turistů a přes dva mosty směřuje k obci Chrást. Tam ústí na účelovou a místní komunikaci a pokračuje po silniční cyklotrase 2153 Cheznovice – Chrást.

Slavnostní otevření unikátní cyklostezky malebnou krajinou údolí řeky Berounky se chystá na úterý 21. května od 15.30 hodin, konkrétně u železničního přejezdu směrem z Chrástu do Plzně.

„Vezměte s sebou kola, koloběžky, in-line brusle, skateboardy anebo kočárky a pojeďte z Chrástu do Bukovce s námi,“ zve na akci hejtman Rudolf Špoták.

Celkové stavební náklady byly 36 milionů korun, z čehož Plzeňský kraj postavil cyklostezku pomocí dotace Evropské unie ve výši 70 procent, 15 procent bylo hrazeno ze státního rozpočtu a zbylých 15 procent hradil Plzeňský kraj z vlastního rozpočtu.