Zhruba 210 milionů korun ročně potřebuje Plzeň na vyvážení popelnic, provoz sběrných dvorů a vůbec celý systém odpadového hospodářství.

Je to mnohem více peněz, než na kolik radnice náklady odhadovala. Původně se mluvilo asi o 100 milionech korun, v rozpočtu před dvěma lety figurovala částka 157 milionů korun. Nyní se sečetly skutečné náklady a rozdíl je 53 milionů korun.

„Z čeho to budete platit? Zdražíte lidem popelnice?" ptal se na červnovém zastupitelstvu města Michal Vozobule (TOP 09).

Kolik stojí odpadRoční náklady na městský systém odpadového hospodářství: 210 milionů Kč
Přibližně 40 milionů Kč vybere radnice od občanů 
za popelnice a dalších cca 20 milionů Kč od spol. Eko-kom za separovaný odpad. Zbytek hradí radnice.

Vzápětí začala politická slovní přestřelka mezi ním a technickým náměstkem primátora Pavlem Šindelářem (ODS). Ten TOP 09 nařkl z toho, že chtějí Plzeňany ždímat vyššími poplatky na popelnice a odmítl, že radnice schodek vyřeší zdražováním. „Vyvážení popelnic je služba jako každá jiná. Plzeňané také neplatí plnou, ale dotovanou cenu za lístek do divadla nebo do tramvaje," prohlásil Šindelář. Podle něj bude radnice systém více dotovat.

Vozobule trvá na tom, že náklady jsou vůči předpokladům enormní. „Navíc je nedořešen separovaný odpad," upozornil Vozobule. Ukládání separovaného odpadu totiž dodnes není sjednoceno. Například kartony od nápojů se sypou 
v různých obvodech 
do různých nádob. Třídění pak postrádá logiku.

Náklady byly podhodnoceny

Náměstek Pavel Šindelář tvrdí, že odhadované náklady na odpadový systém byly od počátku podhodnoceny, protože vycházely z nejnižší ceny podané soukromou firmou ve výběrovém řízení na svoz odpadu. To ale muselo být zrušeno a město začalo provozovat systém samo prostřednictvím Čisté Plzně.

Co je na městském systému tak drahého? Především je tu pachtovní smlouva se soukromými popelářskými firmami, od nichž si město, resp. jeho Čistá Plzeň pronajala techniku i zaměstnance. „Smlouva skončí 
za dva roky. Právě tam můžeme pak zkusit vyjednat výhodnější podmínky a tím systém zlevnit," naznačuje jednu z příštích variant Šindelář.

Dalším ukazatelem je 101 milionový úvěr, který Čistá Plzeň splácí Plzeňské teplárenské. Z něj se platilo zavedení celého systému, polepy a uniformy, ochranné pracovní pomůcky zaměstnanců i provozní ztráta související se zahájením provozování. Jen roční úrok za úvěr činí více než 1,8 milionu korun.

A jaké jsou v Čisté Plzni platy?

Průměrná mzda tam činí asi 28 tisíc korun hrubého, je tedy vyšší než průměrná mzda v kraji. Částku ale zkreslují platy manažerů Čisté Plzně, které šplhají ke stotisícové částce.