Plzeň – Diecéze plzeňská stojí na velké křižovatce. I když jí ještě v následujících osmadvaceti letech v rámci církevních restitucí poplyne ročně 85,5 milionu korun, už v roce 2030 se zcela finančně odtrhne od státu. Diecéze proto hledá způsob, jak co nejlépe hospodařit a případně v čem podnikat. Zatím investuje především do domů, z některých chce v budoucnu udělat byty pro seniory.

Navrácení nemovitého majetku římskokatolické církvi se táhne. Diecéze plzeňská podala už koncem roku 2013 celkem 267 žádostí, šlo o zhruba 7300 hektarů půdy a také 37 budov. „Dosud jsme nedostali téměř nic. Úředníci si netroufají to vydat s ohledem na politiky, kteří chtějí vše kontrolovat, tudíž to ženou přes soudy," okomentoval situaci plzeňský biskup František Radkovský.

Oproti tomu za majetek, jenž se už vrátit nedá, bude diecéze do roku 2043 každoročně dostávat 85,5 milionu korun. Poprvé obdržela obnos, který kompletně proinvestovala, vloni. Právě kvůli ekonomickému osamostatnění věřících se snižuje finanční podpora od státu. Minulý rok šlo o 57 milionů korun, jež padlo především na mzdy zaměstnanců, letos byla částka o pět procent menší. Za šestnáct let už diecéze nedostane na svou činnost ani korunu.
V současnosti proto vedení církevní správní jednotky v západočeské metropoli hledá způsoby, jak s penězi nakládat. „Zatím se skutečně snažíme najít vhodná řešení. Jsme teprve na začátku," konstatoval biskup. Podle jeho názoru by diecéze v ideálním případě potřebovala výrobní firmy s ročním ziskem devadesáti milionů korun.

Věřící by se mohli inspirovat třeba v sousedním Německu. Charita řezenského biskupství, s nímž to plzeňské spolupracuje, třeba spravuje vlastní nemocnici či pivovar. Generální sekretář České biskupské konference Tomáš Ho-lub připouští, že právě výroba piva by v ČR mohla v rámci církevního obchodování mít určitou roli. Podobný projekt je ovšem právě pro plzeňskou diecézi absolutně nereálný. „Tady už existuje značné množství pivovarů, proto o podnikání v této oblasti neuvažujeme," řekl Radkovský.

Zatím největší pozornost věnuje plzeňská diecéze investicím do bytů. V současnosti vlastní hned několik budov, jedná se o činžovní domy v ulicích Jablonského, Čechově, Malesické, Plzenecké ulici nebo na Roudné. Kromě toho římským katolíkům na západě Čech patří i bytový objekt na Jíkalce, kde provozují studentskou kolej. Z některých budov, jež jí budou vráceny díky církevním restitucím, se pravděpodobně stane sociální bydlení. Podle získaných informací by mělo například vzniknout nové zázemí pro seniory.

Diecéze, k níž se podle posledního sčítání lidu z roku 2011 hlásilo přibližně 50 tisíc lidí, v posledních letech podléhá ještě dalším změnám. Redukovala například počet farností z 320 na 69. V současnosti pro uvedenou církevní instituci pracuje 178 lidí. Přibližně 90 z toho jsou kněží, zbytek laici. „Některé zaměstnance jsme museli propustit, jiní už bohužel dostávají pouze minimální mzdu," nastínil Radkovský.

O určitém ohrožení by se dalo hovořit také v souvislosti s církevními školami. Diecéze v západočeské metropoli provozuje tři vzdělávací instituce. „V Plzni se jedná o církevní gymnázium a Mateřskou školu kardinála Berana, ve Spáleném Poříčí pak jde o střední odbornou školu," konkretizovala tisková mluvčí biskupství Alena Ouředníková. Od roku 2016 se také školy patřící církvi musí více postavit na vlastní nohy. Ministr školství Marcel Chládek konstatoval, že se omezí státní dotace. Řešením palčivé situace by bylo například zavedení školného, což plzeňský biskup odmítá: „O této možnosti neuvažujeme. Šanci by pak neměly chudší děti a zůstávali by hlavně potomci podnikatelů. Nehledě na to, že církevní školy mají silnější duchovní akcent."