Od roku 2017 do roku 2037 těžit v novém lomu u severoplzeňských Chrášťovic kámen – tak lze popsat záměr společnosti Haines Servis, s. r. o.
U místních i obyvatel širokého okolí však plány narazily. Lidé v krajině kamenolom nechtějí, podepisovali petici, psali dopisy a teď budou čekat na rozhodnutí. Zástupce společnosti to překvapilo.
V dokumentaci záměru se o dobývacím prostoru zvaném Černá Hať píše, že zabere zhruba 7,1 hektaru, předpokládaná maximální roční kapacita těžby je 210 tisíc tun kamene a z více než šesti milionů tun materiálu, který Černá Hať nabízí, se za 20 let může vytěžit přes čtyři miliony tun.
Lom by se dle dokumentace nacházel „cca 500 m západně od souvislé zástavby obce Chrášťovice" a automobily by projížděly obcí a dále používaly silnici II/20141 spojující Mladotice a Žihli.
Předpokládá se, že v lomu by pracovalo pět lidí. Kámen by byl vhodný například pro stavební účely.
Zastupitelstvo Mladotic, pod něž Chrášťovice spadají, záměr odmítlo už na loňském prosincovém zasedání.
Ve středu obec poslala nesouhlasné stanovisko plzeňskému pracovišti Ministerstva životního prostředí, které vyjádření k Černé Hati sbírá až do úterý 7. dubna. „Děje se tak v rámci procesu EIA, vyhodnocení vlivů na životní prostředí. Vyjádření budou předána zpracovateli posudku vlivů na životní prostředí, který k nim přihlédne," uvedl ředitel plzeňského odboru Hubert Bošina.
Posudek by měl být zpracován do 60 až 90 dnů, v řádně odůvodněném případě může být termín o 30 dní delší.
Už od úterý jsou mezi těmito vyjádřeními petiční archy s 590 podpisy. „Jsou od obyvatel i chatařů z Chrášťovic, Mladotic, Strážiště, Malé i Velké Černé Hatě, Rabštejna, z Hluboké, z Odlezel, Žihle i z Mostu," jmenovala zastupitelka z Chrášťovic Petra Santnerová.
Informace o plánovaném kamenolomu prý řadu oslovených lidí překvapila. Zástupce společnosti Haines Roberta Terricha zase překvapila reakce místních.
„O území se ví, je takto určeno a ložisko je identifikováno. Byla by škoda ho nechat ležet a nevytěžit. Navíc když by vzniklo několik pracovních míst. Území má zkrátka potenciál, který by tato činnost využila, my uvidíme, jestli budeme moci práce zahájit. Počkáme na vyjádření státní správy," míní Robert Terrich.
Projekt je podle Terricha připraven s ohledem na ochranu přírody a počítá také se značnými investicemi do místní infrastruktury. „Bez nich by samozřejmě nic začít nemohlo. Cesty by musely být zpevněné, ne rozbité a prašné jako dnes," uvedl s tím, že kámen z Chrášťovic by se mohl uplatnit například při stavbě dálnice R6.
Obec Mladotice ve vyjádření upozorňuje, že otevření kamenolomu by zásadně zhoršilo mimořádně čisté životní prostředí stovek obyvatel, znemožnilo řádné užívání nemovitostí, jež by se staly neprodejnými, hluk z autodopravy či odstřelů by narušil dosud klidnou krajinu.
Lom by navíc vznikl asi 400 metrů od hranice Přírodního parku Horní Střela a dva kilometry od přírodní památky Odlezelské jezero a obec má obavu i o zdroje pitné vody pro Chrášťovice.
Dokumentace počítá s tím, kamenolom po těžbě namísto zavážení zaplavit vodou, čímž by vzniklo až 10 metrů hluboké jezero. Obec však poukazuje na to, že taková voda bude kontaminována zbytky ropných produktů z těžební a dopravní techniky a ohrozí podzemní vody.
Proti hovoří i to, že v lokalitě žije několik ohrožených či silně ohrožených druhů živočichů, jako ropucha obecná, slepýš křehký, ještěrka obecná, vlaštovka či ťuhýk obecný.
Kamenolom by na Mladoticku nebyl jediný. Těsně za Mladoticemi ve směru na Manětín totiž těží jiná firma. Robert také proto namítá, že obyvatelé regionu už s touto činností zkušenosti mají a neměli by ji odmítat jako něco cizího.
Mladotičtí ale o těžbě vědí své. „Vadí zejména prach a hlučnost. Automobily z lomu jezdí na vlakové nádraží, kde kámen překládají, a lidé si stěžují mimo jiné i na to, že se jim na domech objevují praskliny. Lom u Chrášťovic snad nikdo nechce," řekl mladotický místostarosta Jiří Záhrobský.