Právě se totiž rozjíždí projekt satelitního sledování chřástala polního, dva čeští a jeden německý samec proto dostanou vysílačku.

Ornitologové tak mohou sledovat nejen jeho pohyb po Evropě, ale také jak se chová během tokání a hnízdění. „Víme, kde přibližně samičky hnízdí, ale už ne to, zda se samci drží poblíž nebo odlétají,“ vysvětluje Jiří Vlček z krajského odboru životního prostředí, který má projekt za dva miliony na starosti. Chřástal je pták velikosti štíhlé koroptve, který žije hlavně na mokrých loukách poblíž rybníků, řek, ale i na polích.

Jejich populace v České republice se několik let drží na počtu zhruba 1500 tokajících samců, před čtyřiceti lety u nás byl téměř na vyhynutí. „Kolik je tu samic, se odhadnout příliš nedá, samice se totiž zvukově neprojevují,“ vysvětluje Vlček. Chřástali navíc hodně migrují a odborníci nemají dostatek informací o tom, kam a kudy ptáci odlétají. I tomu má pomoci projekt, na který Brusel přispěje částkou přibližně 1,7 milionu korun. Jde o první podobný projekt v Evropě, jeho garantem je plzeňská zoo. „Snažíme se podporovat terénní práce a tohle je ideální případ,“ připomněl ředitel zahrady Jiří Trávníček.

Do roku 2014 by speciálně vyvinuté vysílačky o váze 5-6 gramů mělo dostat dvanáct samců na české i bavorské straně hranice. V letošním roce jde o zkušební provoz, vysílač za 100 tisíc korun dostanou koncem května a června tři ptáci. „Napájení je solární. Chřástal je sice aktivní za soumraku a v noci, ale doufáme, že se i přes den sluní a baterii si nabije,“ věří ornitolog Luboš Peške. Upozornil, že podobné zařízení se velmi dobře osvědčilo například u kukaček. „Dolétly s nimi do Afriky a zpět,“ dodal Peške.

Chřástal polní

Tento pták dosahuje velikosti 22-25 centimetrů, je štíhlejší než koroptev.
Hnízdí dvakrát ročně na vlhkých loukách, na loukách s vysokým porostem a na pastvinách.
Samci jsou polygamní.
V ČR je chřástal veden jako zvláště chráněný silně ohrožený druh, podobně jako například ledňáček říční či skřivan lesní.