„Celkem jsme na hnízdech kontrolovali a okroužkovali jedenasedmdesát mláďat a na jednom byla ještě snůška deseti vajec,“ popisuje situaci David Melichar, místopředseda základní organizace (ČSOP) Plzeňsko. Podle něj je to obrovský úspěch, protože se za celou dobu projektu na záchranu těchto vzácných sov se jedná o nejvyšší počet nalezených mláďat na hnízdech.

Záchranný program sovy pálené byl zahájen již v roce 1996. Začal monitoringem výskytu sov na území okresu Plzeň-sever a Plzeň-jih a výsledky potvrdily tehdy kritickou situaci pro populaci na území celé ČR. Byla nalezena pouze dvě hnízdiště v opuštěných kostelních věžích. „Začali jsme instalovat hnízdní budky do kostelních věží a na zemědělské farmy. V některých případech se nám podařilo dohodnout se s církví či obcí na otevření celé kostelní věže. Výsledky na sebe nenechali dlouho čekat a sova pálená začala postupně vytvořená hnízdiště obsazovat,“ vysvětluje Melichar. Dodává, že příčinou vysokého počtu mláďat v letošním roce je také dostatek potravy, kterou tvoří drobní hlodavci a dále příznivé klimatické podmínky díky mírné zimě. Rodičovský pár s mláďaty prý za rok spotřebuje přes 2000 hrabošů.

Sova pálená hnízdí v příznivých letech dvakrát ročně, proto ochránci přírody provedenou kontrolu hnízdišť ještě na podzim.

Podle slov Davida Melichara však ochrana sov pálených není možná bez spolupráce s majiteli objektů. „Velký dík patří například nýřanskému faráři panu Uhlířovi, který sovám nechává prostor k přežití již několik let,“ upřesňuje Melichar. Plzeňsko je jednou z mála oblastí ČR, kde sova pálená přežívá díky praktické ochraně část populace v kostelních věžích. Dříve se vyskytovala v naší krajině běžně. Dnes patří bohužel mezi silně ohrožené a zákonem chráněné druhy. Mezi hlavní příčiny ohrožení patří negativní změny v krajině, chemizace zemědělství a uzavírání kostelních věží před zdivočelými holuby. Ochrana sov pálených probíhá v rámci projektu s názvem Praktická ochrana ohrožených druhů dravců a sov v západních Čechách. Vedle sovy pálené je zaměřen i na sýčka obecného či sokola stěhovavého. Projekt byl finančně podpořen ze zdrojů Ministerstva životního prostředí a Plzeňského kraje.