„Absolvovali jsme na vlastní pěst cestu po stopách Ježíše. Byli jsme v Jeruzalémě, Betlémě i v Golgotě," říkají Radim Teodor a Alice Bílkovi.

Na osmidenní cestu mladí manželé vyrazili i přes to, že je od ní kvůli bezpečnosti zrazovala rodina, přátelé i kolegové v práci. Nepokoje v pásmu Gazy byly v té době na denním pořádku. „Pět dní po koupi letenek dokonce poprvé doletěla raketa až k Tel Avivu, to se zatím nestalo," připomíná Radim. A právě druhé největší izraelské město, tedy Tel Aviv, byla jejich první zastávka. Odtud se autobusem vydali do Jeruzaléma a pak do Betléma.

„Zatímco Betlém je malé městečko asi se dvěma kostely, v Jeruzalémě dýchá historie na každém kroku. Co kámen, to památka," popisuje dojmy z obou měst Alice. Jeruzalém se podle ní dá procházet klidně tři dny a stejně člověk nevidí všechno. „Hodně mě oslovila Zeď nářků, tam byl doslova cítit Boží dotek," doplňuje Radim.

Jednou z dalších zastávek bylo Mrtvé moře, slanost je ve vzduchu cítit už dávno před příjezdem do údolí. A koupání v moři, v němž se voda zdá mnohem hustější, je prý zážitek na celý život. A navíc je tu mnohem tepleji. Ovšem rostliny nebo zvířata byste v jeho okolí hledali marně. „Kvůli soli kolem nic neroste, takhle nějak si představujeme, že to vypadá na Marsu," popisují cestovatelé. A přitom stačí popojet přibližně o sto kilometrů dál a člověk se z pustiny dostane do nejúrodnějšího údolí u Galilejského jezera.

Radim a Alice Bílkovi jsou zkušení cestovatelé, na vlastní pěst projeli část jihovýchodní Asie a teď i Izrael a Palestinu

Bílkovi většinou jezdili stopem, což se ovšem jejich rodiče dozvěděli až zpětně, prý aby neměli zbytečně strach. „Izrael sám o sobě je velmi bezpečný," ujišťuje Radim Bílek. Většinou Židé, s nimiž jeli, je dokonce odvezla přímo k ubytování, případně jim ukázali památky a povyprávěli o historii. Ale přejezdy mezi Izraelem a Palestinou jim přece jen trochu strachu nahnaly. Betonová šestimetrová zeď s žiletkami, těžkooděnci a přísné bezpečnostní kontroly. „V Palestině jsme se moc bezpečně necítili," připouští Alice. Dokonce je zaskočila výbava vozu, kterým jeli. „Jako máme my na palubní desce držák na mobil nebo vonítko, tady byl držák na samopal včetně samotného samopalu," doplňuje manželku Radim.

Silvestra Plzeňané oslavili v Tel Avivu a domů se vrátili na Nový rok. Manželé Bílkovi už na vlastní pěst procestovali hodně zemí, loni chtěli na pár dní do Švédska. To ale nevyšlo, nestihli svůj let. „Už nám uletělo i letadlo, takže už jsme ti praví cestovatelé," směje se Radim. Místo cestování tak zůstali na pár dní u rodiny v Karviné a Švédsko pořád zůstává jedním z jejich cílů.