„Chtěl jsem navštívit kamarády a na chvíli vypadnout z domova," vysvětlil Plzeňan, který na vlastní pěst vyrazil v minulosti třeba do Říma nebo Ameriky.

Na trasu se vydal sedmnáctiletý student sám. Rodina si na jeho dobrodružné cesty už zvykla. „Stačí, když jednou denně napíšu esemesku, že jsem v pořádku," poznamenal Jakoubek. Z Čech zamířil do Francie přes Německo a k jeho velkému překvapení se dostal do prvního cíle – Belfortu – opravdu rychle. Proto první noc strávil na parkovišti poblíž města. „Bylo asi půl stupně nad nulou a já jsem se kolem čtvrté ráno probudil zimou. Spacák byl omrzlý," vyprávěl Jakoubek. Následně se vypravil do města za kamarádkou, s kterou se seznámil v Plzni. Ve východofrancouzském Belfortu pobyl dva dny. „Ochutnával jsem zdejší kuchyni, prozkoumával město a zlepšil se v jazyce," řekl.

Jako další metu si Jakoubek zvolil Mont Blanc, již však nepokořil. „Zdolám ji, až budu mít víc času. Teď jsem pod ní jenom přespal. Poučen z předchozí zkušenosti jsem se na noc přikryl jehličím, takže jsem nemrzl," dodal.

Odtud zamířil Plzeňan do Turína. „Dojel jsem do městečka Saluzzo v Itálii. Našel jsem wi-fi a napsal kamarádkám, kdy můžu dorazit. Jenže jejich odpověď mě dost zaskočila. Napsaly, že se musí učit," dodal. Jakoubek ale musel co nejdřív řešit, kde přespí. Bylo kolem 21. hodiny a stmívalo se. Toulal se v centru a modlil se, aby mu někdo pomohl. „Přišel za mnou nějaký kluk a nabídl mi nocleh. V tu chvíli jsem se docela bál, ale vypadal v pohodě. No a dodnes si píšeme," uzavřel Plzeňan. Protože cestování je pro Jakoubka životní vášní, dlouho se doma určitě neohřeje. Ostatně do Francie se v září vrátí, získal sem roční stipendium.