Vyznamenaný obdrží listinu o čestném občanství, zapíše se v Pamětní knize města Plzně. „Může si také zažádat o zřízení hrobu na náklady města,“ dodala Kubalová.
Jenže politici sami tipy příliš nevyhledávají a podněty většinou přicházejí od lidí angažovaných v různých organizacích. Posuzuje je městská rada a konečné slovo musí mít zastupitelstvo. „Vlastní návrhy většinou nemáme, nechceme přidělování politizovat,“ řekl šéf klubu ODS Jiří Uhlík. Podobný názor má i předsedkyně klubu za KSČM Ivana Divišová: „Myslím, že žádný náš návrh by stejně neprošel, ale možná nazrál čas začít o tom uvažovat,“ uvedla.
Mezi nejznámější čestné Plzeňany patří například místní rodák, herec, muzikant, básník a zakladatel Divadla Semafor Jiří Suchý. Plzeň jej titulem ocenila před šesti lety na filmovém festivalu Finále. „Ač je mi už sedmdesát let, nikdy jsem čestné občanství nedostával, dokonce jsem pochyboval o tom, zda si ho opravdu zasloužím,“ podotkl při předávání v kině Elektra Suchý. „No, asi ano, když o tom rozhodli plzeňští zastupitelé,“ dodal s tím, že se bude po zbytek života snažit, aby čestným občanem skutečně byl. Stejné vyznamenání dostal v roce 1996 jiný plzeňský rodák, herec Miroslav Horníček.
Čestné občanství začalo město udělovat od roku 1945, kdy ho dostal vrchní velitel amerických vojsk v ČSR generálmajor Ernst Harmon a plukovník Charles Noble, velitel jednotky, která osvobodila Plzeň a dále vrchní velitel sovětských vojsk v ČSR maršál Ivan Koněv. Ocenění později získali například loutkář Josef Skupa, spisovatel Bohumil Polan, prezidenti Ludvík Svoboda a Václav Havel, výtvarník Jiří Trnka a další.
Selekcí ale neprošel například zpěvák Karel Gott, kterého nominovala na ocenění v roce 1999 jedna reklamní agentura. Zastupitelé mu ale titul nepřiznali. „Pokud bych mohla ocenit jeho hlas, dala bych mu podporu. Ale musíme brát v potaz všechny souvislosti,“ uvedla tehdy náměstkyně primátora Eva Maříková.
Čestné občanství Plzně vloni ztratili Klement Gottwald a Antonín Zápotocký. Zastupitelé jim privilegium odňali po bouřlivé debatě na návrh tehdejšího primátora Miroslava Kalouse (ODS). Hned po revoluci v roce 1989 přišli o občanství sovětští generálové Kožanov, Korotějev a předseda Ústřední rady odborů Karel Hoffmann.