Cesta Američanů z Normandie až do Plzně

Velitel 1. americké armády generál Bradley schválil předběžný plán operace COBRA. Menší dodatky o stanovení hranic mezi jednotlivými sbory měly být postupně vytvořeny. Americký VIII. sbor pokračoval v postupu po jižní linii. 9. pěší divize ze svazku amerického VII. sboru postoupila na levém křídle do oblasti křižovatek v Les Champs de Losque. Ofenziva na ostatních úsecích VII. sboru byla pozastavena. Americký XIX. sbor pokračoval v bitvě o St. Lô. 175. pěší pluk ze svazku 29. pěší divize prošel pod velením plukovníka Reeda postavením 116. pěšího pluku plukovníka Dwyera a pokusil se zaútočit podél hlavní silnice směrem k městu. 5. pěší divize generálmajora S. Leroy Irwina ze svazku amerického V. sboru obsadila postavení 1. pěší divize generálmajora Clarence R. Huebnera. Muži od „Velké červené jedničky“ se poté začali stahovat do oblasti Colombiéres a připravovat se na přesun k americkému VII. sboru.

13. červenec 1944 byl dnem, kdy se ve Francii vylodila 4. obrněná divize generálmajora Johna Wooda. Pomyslný válečný deník jednotka uzavřela o 10 měsíců později ve vzdáleném Československu v oblasti vymezené Strakonicemi, Sušicí a Horažďovicemi. Čekala na ni ale řada bitev, které ze „Čtvrté obrněné“ udělají jednu z nejslavnějších amerických obrněných divizí bojujících ve 2. světové válce za svobodu evropských národů. Bude to ocenění vykoupené značným počtem mrtvých a zraněných příslušníků divize. Arracourt, Bastogne, Worms, Hanau. Co jméno, to místo, kde pancéře od „Čtvrté obrněné“ svedou nejednu krutou bitvu.