Americká 1. armáda začala dva dny po pádu Caen mohutnou ofenzívu v síle čtyř sborů. Americký V. sbor postupoval na východním křídle, zatímco VIII. sbor mířil směrem pod La Haye du Puits. Americký VII. sbor čelil silnému nepřátelskému protiútoku na levém křídle. Podobná situace panovala také na pravém křídle, které bylo určeno americkému XIX. sboru. Nepřátelské tanky pronikly liniemi 9. pěší divize v La Désert, ale původní pozice byly nakonec obnoveny kombinovaným úsilím pěchoty, tanků, protitankových jednotek, dělostřelectva a taktického letectva. V této akci ztratili Němci velké množství tanků a obrněných vozidel.
Na západním křídle fronty pozvolna vyrazily vpřed jednotky 83. a 4. pěší divize. Americký XIX. sbor zahájil útok na St. Lô s 30. pěší divizí západně od řeky Vire a 35. a 29. pěší divizí východně od řeky. „Třicátá pěší“ odrazila s menšími potížemi než „Devátá“ nepřátelský protiútok severozápadně od Pont Hébert. Připojené bojové uskupení B od 3. obrněné divize zabezpečilo silniční křižovatky u Hauts-Vent. 119. pěší pluk plukovníka Sutherlanda se setkal se stále více se stupňujícím německým odporem v oblasti Pont Hébert. 35. pěší divize zaútočila se 137. pěším plukem plukovníka Emeryho podél řeky Vire a 320. pěším plukem pod vedením plukovníka Byrneho nalevo od území La Méauffe – Villiers-Fossard, postupovala ale jen pomalu. 137. pěší pluk zastavila obrana v St. Gilles nedaleko Pont Hébert. 29. pěší divize útočila na levém boku amerického XIX. sboru společně s jednotkami amerického V. sboru. Její 115. pěší pluk postupoval pomalu směrem k La Luzerne proti tvrdému odporu. „Bratrský“ 116. pěší pluk pronikl nepřátelskými pozicemi, pokračoval jižně přes St. André de l‘Epine a potom na západ podél hřebenu Martinville směrem k St. Lô. Americký V. sbor obnovil útok na kótu č.192 ležící severovýchodně od St. Lô. Jednotky 38. a 23. pluku ze svazku 2. pěší divize začaly finální postup s dělostřeleckou podporou a nakonec i překonaly odpor na důležitém úseku fronty, který odolával všem útokům během června. Úkolu přerušit hlavní silnici Bayeux – St. Lô v La Calvaire se „Indiáni“ zhostili se ctí.
12. července 1944 – 101. výsadková divize se začala vracet zpět do Anglie k odpočinku, doplnění stavu a výcviku. VIII. sbor značně pokročil jižním směrem k řekám Ay a Séves, neboť nepřátelský odpor zeslábnul. 8. pěší divize obsadila kótu č. 92. VII. sbor postoupil směrem k Raids, na silnici Carentan – Periers a po překonání silného odporu postupoval ke křižovatce silnic u Les Champs de Losque. XIX. sbor pokračoval v útoku na St. Lo, ale jeho postup byl pomalý. 30. pěší divize stále držela pozice v oblasti Pont Hébert. 35. pěší divize provedla nepatrný postup severně od St. Lo. 29. pěší divize postoupila k vesnicím La Luzerne a Belle-Fontaine. V. sbor - 2. pěší divize dokončila vyčištění veškerých přidělených cílů na kótě č. 192 a získala kontrolu nad hlavní silnicí z Berigny do La Calvaire.
Představujeme americké jednotky
29. pěší divize „ Blue and Grey“
velitel: generálmajor Charles H. Gerhardt
Složení:
115. pluk – plukovník Ordway, 18. července 44 – plk. Canie,
11. srpen 44 – plk. Smith
říjen 44 – plk. McDaniel, listopad 44 – plk. Blanford
116. pluk – plukovník Dwyer, prosinec 44 – plk. Bingham
175. pluk – plukovník Reed, srpen 44 – plk. Purnell, březen 44 – plk. McDaniel
110. prapor polního dělostřelectva
111. prapor polního dělostřelectva
224. prapor polního dělostřelectva
227. prapor polního dělostřelectva
121. ženijní prapor
104. zdravotní prapor