Jak je vše náročné, jak se vše chystá a jaký měl být dům v Tokiu jsme si s Křiváčkem povídali během rozhovoru.

Jak dlouho jezdíte na olympiády a v čem tam vaše práce spočívá?

Stanislav Křiváček.Zdroj: Deník/Daniela LoudováStanislav Křiváček: Naše firma se od roku 1992 zabývá stavbou expozic na výstavách a veletrzích po celém světě. V roce 2004 mě oslovil kamarád pracující pro Český olympijský výbor s žádostí, zda bychom jim pomohli v rámci naší cesty na veletrh do Athén se zaměřením a návrhem výzdoby Českého olympijského domu. V Athénách se nacházel v prostorách jachtařského klubu a po jeho „obrendování“ vznikl vlastně první klasický olympijský dům. Tím, jak si vedení Českého olympijského výboru po vzoru mnohem větších národních výborů uvědomila důležitost českých domů začalo koncepci domu věnovat mnohem větší úsilí. V roce 2006 jsme odjeli na zimní olympiádu do Turína, kde už jsme začali opravdu budovat český dům v pronajatých prostorách – výjimečně kvůli vzdálenosti jednotlivých sportovišť na dvou místech – v Turíně a v lyžařském středisku Briansonu.

Jak si máme představit olympijský dům?

V českém domě jsou prostory rozděleny do několika částí – první je pracovní, kde sídlí tzv. štáb domu. Tato skupina cca 15 lidí zajišťuje provoz a program po celou dobu olympijských her, připravuje ceremoniály pro medailisty her, stará se o významné hosty, zajišťuje jejich kompletní program včetně lístků, dopravy na sportoviště, setkání se sportovci a dá se říct, že plní jejich veškerá přání. Součástí pracovní části je pravidelně také restaurace s českým pivem a národními specialitami, které připravují „z Čech dovezení“ kuchaři. Od roku 2018 už asi navždy je součástí vyhlášená pekárna Karla Rendla ze Sušice.

Druhou částí domu jsou prostory pro veřejnost, kde je prezentována Česká republika, její krásy a tradiční vyhlášené výrobky. Součástí této části je také pódium pro slavnostní ceremoniály.

Poslední částí domu jsou neveřejné prostory Českého olympijského výboru, kde mají svoje soukromí jeho vrcholní představitelé, politici a samotní sportovci. Slouží jako místo pro jednání a oficiální návštěvy ze strany místních pořadatelů nebo zástupců národních nebo mezinárodních institucí, tak hlavně pro setkání sportovců po absolvování jejich závodů a utkání.

Jaké domy byly ty nej?

Největší dům byl v roce 2012 v Londýně, který během her navštívilo více než 70 tisíc návštěvníků. Byl vybudován v prostorách výstaviště v Islingtonu a i kvůli velikosti se na něm podílelo více firem. Nejlépe hodnocený dům byl v roce 2018 v Pchjongčchangu. Měli jsme to štěstí, že jsme ho celý zajišťovali na základě projektu od firmy ADR, což je architektonické studio Petra Koláře. Studio dům navrhne, společnými silami vybereme materiály a technické provedení a my ho pak celý vyrobíme, zabalíme, připravíme si vše na montáž na místě a zajistíme dopravu. Pak letíme na místo olympiády a čtrnáct dní se tam s tím moříme a děláme vše pro to, aby Český dům opět patřil mezi nejlepší.

Jak si máme vlastně představit stavbu olympijského domu? Stavíte ho komplet?

Je to různé. Holanďané si posílají své kontejnery a staví je na zelené louce. My většinou máme nějaký prostor, do kterého vestavíme olympijský dům a kompletně ho vybavujeme. V Pekingu to bylo v hotelu, bylo tam například i hřiště na basketbal. Ve Vancouveru jsme měli k dispozici patro kongresového centra, v Soči 2014 byl dům opět v hotelu a přilehlých venkovních prostorech. V Riu 2016 jsme opět předělali kongresovém centrum a v roce 2018 se místem pro český dům stala dvě patra nově postaveného administrativního domu přímo naproti olympijské vesnici. Dům byl sice nový, ale pro naše účely bylo nutné zajistit na místě kompletní rozvody vody, elektriky, vzduchotechniku, studia, pekárnu, bary a tak dále. Češi zatím nikdy nešli i z důvodu financí do toho, že by stavěli dům na zelené louce.

Kolik lidí se na takové přípravě podílí?

Pokud myslíte přípravu ze strany naší firmy, tak to máme v době od první inspekční cesty na prohlídku a zaměření prostor až po předání podkladů do výroby na starost tři. Pak podle složitosti stavby zapojujeme pracovníky ve výrobě a přípravě. Po dokončení těchto operací se musí pečlivě balit a tvořit podklady pro celní odbavení, pak naložit do kontejneru a tiše doufat, že vše včas dopluje na místo určení. Jen pro informaci balení a tvorba podkladů pro celní odbavení v místě akce trvá většinou okolo dvou měsíců. No a pak se jen sbalit a vyrazit vstříc dobrodružství a hodně dlouhým pracovním dnům na místě olympiády. Například olympiádě v Riu nás bylo dvanáct na tři týdny a plus místní pomocníci, kteří pracují v domě.

Jaký měl být dům nyní v Tokiu?

Mělo jít o další krok a snahu opět co nejlépe prezentovat naší vlast jako zemi s obrovskou olympijskou tradicí, jako zemi zaslíbenou pro turisty, vyspělou v mnoha oblastech, a to nejen ve sportu. Japonsko navíc i přes odstup 57 let od olympijských her v roce 1964 stále miluje zesnulou Věru Čáslavskou, jejíž silueta je i motivem letošní olympijské kolekce. Proto se připravovaly opravdu zajímavé prvky pro prezentaci naší země – například 3D lezecká stěna, kterou jako jediný zdolal Adam Ondra, model olympijského kanálu pro letošní hry navržený Jaroslavem Pollertem nebo virtuální prohlídka Česka vytvořená speciálním studiem. Dům měl být umístěn v prostorách české ambasády, která je vskutku obrovská a měla poskytnout perfektní zázemí pro všechny. Bohužel i přes obrovské množství práce pandemie Covid 19 udělala čáru přes rozpočet a dům byl kvůli situaci v Japonsku v dubnu zrušen.

V té době již odplul první kontejner, částečně s brandingem pro olympijskou vesnici a surovinami pro pekárnu. Ostatní se podařilo vrátit z přístavu a vyložit. Část materiálu se využije pro olympijský park v Praze, část se nechá pro využití na ZOH v Pekingu. Do Tokia jsme z naší firmy nakonec odjeli jen čtyři a nyní pracujeme na zvelebení prostor pro naše sportovce v olympijské vesnici.

Tokio je speciální tím, že v něm byla již dvakrát zrušena olympiáda, což se nestalo nikdy a nikde v historii moderních olympijských her, v roce 1940 nebyly hry kvůli II. světové válce, v roce 2020 kvůli koronaviru. Přesto věříme, že se hry 2021 vydaří a Česko bude opět po sportovní stránce patřit mezi ty úspěšné, i když nemůže počítat s obhajobou zlaté medaile za český dům. O to víc se budeme připravovat na příští rok a dům na zimních olympijských hrách v čínském Pekingu.