Do dob před dvaceti a více lety se vrátila Plzeň 17. listopadu. Centrum města obsadili příslušníci veřejné bezpečnosti a milicionáři. Na potkání zatýkali nepohodlné živly, mezi které patří hippíci, bezdomovci, příživníci a podobně. Jenom veksláci jim kupodivu nějak unikali a prodávali bony všem zájemcům, kteří s nimi mířili do Tuzexu. Do toho všeho se přímo v centru producírovaly prostitutky a nabízely svá vnadná těla. Tak to vypadalo ve sváteční den ve středu Plzně. Město připravilo oslavy dvacátého výročí sametové revoluce opravdu netradiční. A lidé to ocenili. Místy, kde totalita opět žila, jich procházely tisícovky.

Vyšetřovali úmrtí žlutého psa

„Nestůjte mi tady, nesrocujte se, tady se nic zajímavýho neděje.“ Tak povykoval na plzeňském náměstí Republiky na přihlížející dav příslušník veřejné bezpečnosti. Lidé se totiž zastávali dívky, která nahlásila nález mrtvého žlutého psa. Esenbák po ni požadoval legitimaci a tvrdil, že psa určitě zabila ona. Do toho se připletl televizní štáb s předpotopním vybavením z konce 80. let. „Splnila jsem jen svoji občanskou povinnost, přece ho tady nenechám smrdět,“ stačila dívka vykřiknout do mikrofonu, než ji příslušník opět natlačil na zeď.

Tak vypadal jeden z výjevů z dob totality, do které se přeneslo centrum Plzně při oslavách dvaceti let od sametové revoluce. Mrtvý žlutý pes byl odkazem na kapelu Ondřeje Hejmy, která měla původně na náměstí zahrát. Jenže kvůli Hejmově minulosti agenta StB město nakonec pozvalo Lauru a její tygry.

Centrem města proudily tisíce lidí. Většina z nich se při výjevech ze socialistických dob dobře bavila. „Teď už je to příjemné, protože se lidé smějí. Ale tenkrát to tak veselé nebylo. Je zkrátka úplně jiná atmosféra,“ okomentoval dění poblíž náměstí Plzeňan František Diestler.

Více ve středečním Plzeňském deníku