Jeden bezlepkový rohlík přijde na patnáct korun, bochník chleba stojí i přes šedesát.

Většina zdravotních pojišťoven celiaky finančně nepodporuje.  V případě dětí tak činí třeba VZP.  „Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ale žádný příspěvek nemá,“ říká Ladislava Košková. Obě její dcery, čtyřapůlletá Terezka a sedmiletá Martina, trpí celiakií. Žena proto na doporučení lékařky požádala o příspěvek na péči, který podle zákona o sociálních službách poskytuje stát.

Ani ten jí však nebyl přiznaný. Košková se proti rozhodnutí odvolala. Přestože tak učinila už v říjnu,  verdikt stále nezná. „Nejvíc mě rozčiluje, že pro přiznání příspěvku všude neplatí jednotná pravidla,“ říká Košková.

Celiakií netrpí jen děti, ale nemoc může propuknout i v pozdějším věku. V případě dospělých pacientů s bezlepkovou dietou je podpora pojišťoven ještě nižší. „Letos jsem přešla k zdravotní pojišťovně Metal-Aliance. Ta celiakům přispívá tisíc korun ročně,“ říká Jana Sovadinová, která se podivuje nad tím, jak je možné, že většina zdravotních pojišťoven přispívá na léčení kuřáků, ale na celiaky zapomíná. Bezlepková dieta přitom může být až pětkrát náročnější než běžná strava. Samozřejmě záleží na tom, co si jedinec odpustí. I tak ale jeho náklady na stravování alespoň dvakrát převýší běžnou útratu.

Peníze ale nejsou to jediné, co především rodiče dětí trpících chorobou trápí. „Není to náročné jen finančně, ale i časově,“ říká Košková. Po návratu z práce musí umýt kastrůlky od jídla, připravit oběd a svačiny na druhý den a vše opět připravit na odnos do školky, kde dětem jídlo  ohřejí. Matka dvou dětí se podobně jako řada ostatních celiaků snaží ušetřit hlavně tím, že nekupuje hotové potraviny, ale vaří a peče sama. Dětí, které musí dodržovat bezlepkovou dietu, přibývá. „Počet dětských pacientů s celiakií roste,“ říká Josef Sýkora z oddělení dětské gastroenterologie plzeňské fakultní nemocnice.

To je podle něj způsobeno především vyhledáváním celiakie v rizikových skupinách a přesnějšími diagnostickými metodami. Nelze ovšem ani vyloučit, že společně s jinými alergiemi roste také alergie na lepek. Podle odhadů v Česku celiakií trpí na 40 tisíc lidí, jen u čtyř až pěti tisíc však byla diagnostikována. „Někteří lidé trpí jen mírnými projevy, jako jsou občasné průjmy, po jídle jsou nafouklí, ale jinak je to zdravotně neničí,“ vysvětluje Petr Mikoláš z plzeňské gastroenterologické ambulance.

Celiaci si zároveň musejí dávat pozor na potraviny, které na první pohled nemají s lepkem nic společného. Je to třeba čokoláda, uzené maso, zmrzlina nebo sušené meruňky. Lepek se totiž často používá jako emulgátor. Většinu běžných pokrmů sice lze uvařit i v bezlepkové variantě, problémem však je už zmiňovaná cena surovin. A také to, že v receptech v časopisech nebo v televizi nemůže být uveden konkrétní název směsi, z níž byl pokrm připravený. „Každá směs se chová jinak. Zatímco z jedné upečete výbornou buchtu, druhá vám uteče z formy,“ dodává Valentová.