Tak včera apeloval v Preventivním vlaku Českých drah na školáky a studenty vedoucí skupiny bezpečnosti provozování drážní dopravy ČD Cargo Robert Drozda. Stovky návštěvníků vlaku mohly vidět nehody na přejezdech, úrazy elektrickým proudem z troleje o napětí až 25 tisíc voltů nebo zachycení člověka vlakem na trati i přímo v železniční stanici.

Podle Drozdy byl zájem veřejnosti v Plzni nebývalý. „Vlak by tu mohl být i tři dny a pořád by bylo plno. Dělali jsme jednu diskusi za druhou. Dotazy od návštěvníků ale prakticky nebyly. Vše je vidět v krátkých filmech, které tu promítáme. A k těm už není co dodat. Jsou v nich vidět reálné následky střetu člověk a s vlakem či elektrickými trolejemi,“ řekl Drozda.

Snímky na návštěvníky dost zapůsobily. „Některé obrázky byly opravdu děsivé. Třeba člověk, který se spálil, když vylezl na střechu vagonu. Nevěděla jsem, že se pak při transplantacích používá i kůže z prasat, to je strašné. I následky naskakování do vlaků jsou hrůzné. I když jsem něco podobného nikdy neudělala, po tomhle mě to ani nenapadne,“ otřásla se Plzeňačka Jindřiška Šídlová. A právě na netradičním způsobu komunikace s mladými lidmi preventivní vlak funguje. „Nechceme říkat, to nedělej, to nesmíš, ale přímo ukázat, jak může člověk skončit, když si nedá pozor. Je to velmi účinné,“ říká mluvčí ČD Ondřej Kubala.

Na Plzeňsku jsou nejčastější tragédie při střetech vlaků s osobami nebo při střetech vlaků s vozidly na přejezdech. Ročně se jich tu stanou desítky. Podle vrchního inspektora Drážní inspekce Milana Maška mívají fatální následky zejména případy, kdy se auto sražené vlakem naroluje pod soupravu. „Hlava řidiče je totiž zhruba ve stejné výšce jako je nárazník. Většina lidí umírá při proniknutí nárazníku do kabiny a úderu na lebku,“ vysvětlil Mašek. Úrazy elektrickým proudem jsou už na Plzeňsku méně časté.