Romantická a nádherná lokalita bývalé pískovny u Vejprnic trpí. Podepisují se na ní nájezdy rybářů a výletníků, kteří tam chodí i přes zákaz vstupu a na místě po sobě nechávají odpadky. Společnost Bögl a Krýsl jako majitel někdejší pískovny, která je zčásti zatopená, tvrdí, že odpadky pravidelně uklízí, ale v letní sezoně je prý situace nezvladatelná.

Povalující se odpadky rozčílily Karla Makoně ze Záchranné stanice živočichů, který minulý týden v pískovně zachraňoval mládě labutě se zaseknutým rybářským háčkem na jazyku a splávkem u zobáku. „Takový nepořádek jsem už dlouho neviděl. Kolem dokola není jediné místo, které by nebylo zasypáno odpadky," zlobil se Makoň s tím, že mládě záchranáři ošetřili, okroužkovali a zase vypustili.

Záplavu odpadků tvoří plechovky od kukuřice či piva. PET lahve, pytle od krmení pro ryby, plastové vaničky od žížal, igelity, sklo či vlasce. „Lokalita podle mě není rybářským revírem," narážel Makoň na odpadky, které tvoří hlavně věci pro chytání ryb.

Za zmínku stojí to, že pískovna je stále dobývacím prostorem, což znamená zákaz vstupu. „Samotná pískovna, respektive dobývací prostor, je označen ve smyslu horního zákona," uvedla mluvčí Bögl a Krýsl Kateřina Plechatá.

Ignorování výstražných tabulí a značení považuje za dlouhodobý problém, který není v silách organizace uspokojivě řešit. „Zvláště po zveřejnění informace v mediích, že je pískovna vynikajícím přírodním koupalištěm, a to bez vědomí a souhlasu organizace," tvrdila Plechatá.

Účinkem se prý míjí i napomínání ze strany pracovníků pískovny a policie. „Přestože se zásahy policie opakují, občané se po zaplacení pokuty a po odjezdu policie opět vrací zpět," sdělila.

Podle Plechaté firma usilovala o zamezení vstupu do pískovny pomocí ostnatého drátu. „Městský úřad Nýřany to ale zakázal z důvodu vytváření migrační bariéry pro volně žijící živočichy," řekla mluvčí Bögl a Krýsl.

Petr Hauer z odboru životního prostředí nýřanského úřadu navíc doplnil, že zákon o myslivosti zakazuje ohrazení ostnatým drátem.

Karel Makoň chce kontaktovat majitele pozemku vytěženého lomu, aby lokalitu uklidil. „Budu tlačit na to, aby tam byl pořádek," konstatoval Makoň s tím, že zatopená jáma s vodní plochou, travinou, borovicemi a suchomilnou vegetací by mohla být za pár let cenným ekosystémem.

„Odpadky společnost pravidelně uklízí. S příchodem nižších teplot bude zbytek odpadu po občanech zlikvidován na náklady společnosti," slíbila Plechatá.