Ministr potvrdil, že výrobu energií z obnovitelných zdrojů už dlouhá léta podporuje a je velice nakloněn záměru městské teplárny vystavět nový kotel na biomasu.

„Věřím, že firmám, které uvažují podobně, dáváme dostatečnou podporu tím, že garantujeme 15 let po investici zvýšenou výkupní cenu elektrické energie z obnovitelných zdrojů. Moji snahou je vyvolat ještě jednání s Energetickým regulačním úřadem (ERÚ), aby podobné zvýhodnění existovala i u tepla vyráběného z obnovitelných zdrojů,“ řekl v Plzni Bursík.

Generální ředitel PT Tomáš Drápela uvedl, že schůzka měla mít a měla informativní charakter. „Chtěl jsem ministrovi ukázat, že energetik nemusí být vždy jen chlápek umouněný od mouru z uhlí, ale že dělat i čistou energii, jen k tomu potřebujeme nastavit podmínky, aby se nám to vyplatilo. Nic víc jsem si od setkání nesliboval,“ řekl Drápela, který asi po 45minutovém jednání v kanceláři provedl ministra venkovním provozem teplárny. Ukázal mu mimo jiné přípravu dřevní štěpky a nový přepravník, který před půl rokem umožnil zvýšit podíl spalované biomasy na dvojnásobek.

„Ročně jsme mohli spalovat 30 tisíc tun štěpky. Teď je to 60 tisíc tun. Znamená to, že ročně ušetříme 30 tisíc tun uhlí,“ uvedl Drápela. V budoucnu má ale teplárna spotřebovávat až 160 tisíc tun biomasy. Umožnit to má nový biokotel s výkonem 44 megawatt, z nichžtři čtvrtiny vyrobí v teple a čtvrtinu v elktřině.

V současné době se koná výběrové řízení na dodavatele kotle, a pokud vše půjde hladce, mělo by nové zařízení začít fungovat v zimě 2009/2010. „V minulém týdnu skončilo první kolo podávání přihlášek do výběrového řízení. Přihlásilo se pět firem a podle prvního čtení to vypadá, že všechny splní náležitosti a budou tak moci postoupit do druhého kola. V něm zhruba během dvou třech týdnů dostanou zadání a do dvou měsíců budou muset vypracovat závaznou cenovou nabídku. Očekávám, že vítěz soutěže bude znám v lednu nebo v únoru, a nebude-li se nikdo odvolávat, mohlo by se na jaře začít stavět,“ uvedl Drápela.

Ve věci kotle na biomasu se jedná už o druhé výběrové řízení. V prvním tendru se ceny dodavatelů pohybovaly kolem jedné miliardy korun. „To je příliš drahé. Zmírnili jsme proto požadavky na méně důležité vybavení, abychom se dostaly na nižší cenu. Přirovnal bych to k tomu, že z objednávky Superba v plném vybavení jsme udělali objednávku na standardně vybavenou Oktávii. Jaké ceny ale soutěžící nabídnou, nechci předjímat,“ doplnil Drápela.

Plzeňská teplárenská v současnosti spaluje ve svých kogeneračních kotlích zhruba 560 tisíc tun uhlí a 60 tisíc tun biomasy, hlavně dřevní štěpky. Po dokončení nového kotle by to bylo zhruba 460 tisíc tun uhlí a 160 tisíc tun biomasy. „To je ale maximum spalované biomasy, kterého můžeme dosáhnout jen v případě, že budeme mít dostatek biomasy. Zatím máme garantovaných zhruba 100 tisíc tun biomasy ročně, což nám ale stačí, aby se nám vrátily investice do nového kotle,“ řekl dále Drápela. Ten dříve uvažoval, že v případě nedostatku biomasy získávané například v lesích nebo z cíleného pěstování na polích, by mohl kupovat ze sousedního pivovaru pivovarské mláto. Toho by bylo ročně 80 tisíc tun v mokrém stavu a tedy 40 tisíc tun ve vysušeném stavu.

České normy, ale zatím nepovažují mláto za biomasu a energii z něj vyrobenou stát nedotuje. „Určitě je to ale správná úvaha. My jsme při sestavování norem vycházely ze zákonů v Rakousku a Dánsku, kde je podpora energie z obnovitelných zdrojů velmi dobře rozpracovaná. V Rakousku ale mláto do tabulek nepatří. Není ale problém to ERÚ navrhnout, zda by mláto do nějaké z tabulek nezařadil. Záleží to ale na mnoha jiných hlediskách,“ dodal Bursík.

Plzeňská teplárenská zavádí už roky změny, které vedou ke snižování vypouštění emisí. I tak je firma největší znečišťovatel vzduchu v Plzeňském kraji. "Pokuid by si ale všechny domácnosti, které zásobujeme, vyráběly teplo samy, ať už z uhlí nebo dřeva, byly by jejich celkové emisedaleko větší," připomněl Drápela. To potvrdil i Bursík, který připomněl, že teplárna si díky ekologickým projektům mohla dovolit prodat velké množství poviolenek na vypouštění emisí.

Plzeňská teplárna je téměř stoprocentně vlastněná městem Plzní. Spoluvlastní i Plzeňskou energetiku, s níž dohromady zásobuje teplem 70 procent plzeňských domácností a řadu významných firem. Přestože především sídlištní domy se zateplují a spotřebovávají ročně až o třetinu méně tepla než před zateplením, daří se teplárně udržovat prodeje tepla meziročně na stejné úrovni. Cena tepla 295 Kč za gigajoule je jedna z nejlevnějších v zemi.