„Je to pro mě čest, že jsme v rodině měli takovou osobnost. Děda byl vždycky velmi pilný. Je obdivuhodné, čeho dosáhl," řekl Deníku podnikatelův vnuk Vladimír Brouk. Ten si na slavného příbuzného pamatuje ze svého dětství. „Jsou to spíše takové střípky. Pamatují se, že jsem za ním jezdil na prázdniny na Sázavu, kam odešel, poté, co ho komunisté vyhnali z Prahy. Když v roce 1953 zemřel, bylo mi sedm let," vzpomíná Vladimír Brouk. Mrzí ho, že i kvůli vlivu minulého režimu, upadl Jaroslav Brouk téměř v zapomnění. „Vím, že mnoho lidí ho vůbec nezná. Vzpomenou si na něj spíše ti starší. Je ale pravda, že v poslední době se situace zlepšuje," dodává. Dnes se zúčastní akce na připomenutí výročí, kterou pořádá obec Hlince.

Zdroj: Youtube

„Jsme rádi, že můžeme slavného rodáka takto uctít. Spolupracujeme s jeho rodinou a snažíme se připomínat jeho odkaz," uvedl starosta obce Hlince Petr Jirásek. Program odstartuje ve 14 hodin.

Rodák z Hlinců Jaroslav Brouk.
Rodák z Hlinců provozoval před válkou nejmodernější obchodní dům

Ani v Hlincích se za minulého režimu o úspěšné obchodní činnosti známého rodáka z pochopitelných důvodů nemluvilo, až po sametové revoluci a osamostatnění obce se tady začali o osobnost Jaroslava Brouka zajímat. „Bohužel pamětníci už nebyli a internetové informace také ještě nepřicházely v úvahu. Postupem času se však začaly informace sbírat," říká Jaroslav Helebrant, pravnuk Antonína Brouka, jehož bratrem byl Jaroslav Brouk.

Prvorepublikový podnikatel sice nic nevyráběl, jako například Emil Škoda, nebo Tomáš Baťa, ale svou podnikatelskou dravostí vytvořil na tehdejší dobu unikátní síť univerzálních obchodních domů po celé republice. „Ta neměla ve střední Evropě obdoby. Zejména inovace jako výtahy, samoobslužný prodej, prodej na splátky, zasilatelství, péče o zaměstnance atd. Za zmínku určitě stojí i architektura jeho obchodních domů, kde dostali prostor renomovaní architekti a možná proto také všechny budovy jeho řetězce dosud stojí, i když už bohužel bez loga Brouk a Babka. Možná někteří Plzeňané ještě pamatují obchodní dům Brouk a Babka ve Fodermayerově ulici, dnes B. Smetany, později známý jako Dům textilu," konstatuje Helebrant.

Třešničkou na dortu byla pražská Bílá Labuť, vlajková loď Broukovy podnikatelské činnosti. Budova je nejvýznamnějším dílem architektů Josefa Kittricha a Josefa Hrubého za spolupráce firemního architekta Jana Gillara. Brouk rady použil takové novoty, jako jsou dětsky koutek, eskalátory nebo potrubní pošta. „Použité materiály, zejména speciální sklo, obrovské výkladní vitríny, systém vytápění a ventilace a samozřejmě otáčející se neonová labuť na střeše obchodního domu. Na tehdejší dobu to byla určitě nadčasová stavba. Když byla firma B+B asi v největším rozjezdu, provozovala síť obchodních domů v Čechách, obchodní dům v Bratislavě a chystala se na vybudování obchodního domu na Zakarpatské Rusi. Pak přišla II. světová válka, která veškeré aktivity firmy přerušila. Po válce se již obchody nevzpamatovaly a v roce 1948 pan Jaroslav Brouk mladší, který podnik po válce převzal, o veškerý majetek v rámci znárodnění přišel. Je to velmi silný a emotivní příběh celé rodiny Jaroslava Brouka a my občané obce Hlince, kde má Jaroslav Brouk poměrně početné příbuzenstvo ze strany jeho bratra, nechceme na jeho slávu a úspěchy zapomenout," podotýká Helebrant, který bydli v místech, kde stával rodný dům Jaroslava Brouka.

Jeho rodné stavení bylo skromné a pro svůj velmi špatný technický stav bylo kolem roku 1930 strženo a nahrazeno novým. Z původního statku zbyly z té doby jen hospodářská stavení. „Podařilo se mi nashromáždit nějaké informace z archivů, z rodinného rodokmenu a od potomků pana Jaroslava Brouka a pokouším se to porovnávat. Někdy je to těžké, zápisy v archiváliích jsou někdy rozdílné a mnohdy nečitelné a je to časově dost náročné. Jméno Brouk se vyskytovalo na konci  19. století téměř v každém z hlineckých stavení. Dnes není v celém Plzeňském kraji ani jeden," sděluje.

Osobnost Jaroslava Brouka se do povědomí veřejnosti v posledních měsících dostala i díky seriálu Zlatá labuť, který se velmi volně inspiroval příběhem vzniku Bílé labutě. „Seriál sleduji. Velmi mě zajímal. Tvůrci z něj ale udělali spíše červenou knihovnu. Ve skutečnosti to bylo jinak. Nicméně záběry interiérů a vybavení obchodního domu jsou natočeny dobře," říká k seriálu Vladimír Brouk.