Bratr zavražděné knihovnice: Vinu dávám ošetřujícímu lékaři

Na konci května uplynul rok od vraždy knihovnice Hany B. Mladou ženu tehdy ubodal psychicky nemocný muž přímo v knihovně v Horní Bříze, kde se s ní zabarikádoval. Vlastislava A., který se půl roku před vraždou léčil v Psychiatrické nemocnici v Dobřanech, protože vyhrožoval zabitím, policisté dopadli pár hodin po vraždě na ubytovně.

První výročí smutné události v knihovně připomíná na jeden měsíc zřízené vzpomínkové místo. „Nebyl jsem se tam podívat. To nešlo. Chodím tam nerad, protože je mi to nepříjemné," řekl v exkluzivním rozhovoru pro Deník bratr knihovnice Jiří B.

On a jeho rodiče se těžko smiřují s tím, že psychiatři v Dobřanech propustili Vlastislava A. z nemocnice, aniž by počkali na výsledky soudního znalce z oboru psychiatrie. „Vinu dávám ošetřujícímu lékaři z Dobřan, že ho pustil. Podle posudku byl Vlastislav A. nebezpečný," sdělil Jiří B.

Právě na odbornost psychiatra si rodina stěžovala u Krajského úřadu a na České lékařské komoře.

V únoru Krajský soud v Plzni rozhodl, že třicetiletý vrah půjde do zabezpečovací detence, protože v době útoku byl nepříčetný. Vrchní soud ale detenci zrušil a navrhl nové líčení.

Omluva za vraždu? Ne, vůbec nikdo se nám neozval

Měl tichý hlas a občas dělal pauzy. Před rokem tragicky přišel o sestru, kterou v hornobřízské knihovně ubodal psychicky nemocný Vlastislav A. „Mluvit o té události je velice psychicky náročné," neskrýval Jiří B. Bratr zavražděné Hany B. poskytl Deníku exkluzivní rozhovor, focení ale z osobních důvodů odmítl.

Jak se se ztrátou vaší sestry vyrovnává rodina?

To se nedá popsat. Kdo něco takového nezažil, tak si to nedokáže představit ani v nejhorším snu. Na svých rodičích vidím každý den, že je to trápí. Poznám to i na sobě. Je to něco hrozného. Celá má rodina je od té události v péči psychiatrů.

Omluvil se vaší rodině vrah nebo jeho rodina?

Vůbec. Nikdo s námi nemluvil. Nejen, že se nám neomluvil vrah, ale ani se nás nepokusila kontaktovat Psychiatrická nemocnice Dobřany.

Město Horní Bříza zřídilo na měsíc vzpomínkové místo na místě tragické události. Byl jste se tam už podívat?

Nebyl. Spousta mých kamarádů tam byla položit věnce a zapálit svíčky, ale já tam s nimi nešel a seděl jsem jen v autě a koukal na ně z dálky. To nešlo tam jít s nimi. Chodím tam prostě nerad, protože je mi to nepříjemné.

Vrchní soud v Praze zrušil zabezpečovací detenci pro vraha vaší sestry a případ vrátil Krajskému soudu v Plzni k novému projednání. Co na to říkáte?

Když jsem si to přečetl v novinách, úplně jsem se zděsil. Hned jsem kontaktoval jednoho z našich advokátů, aby mi vysvětlil, co to znamená.

Co říkáte na to, že má být zpracovaný revizní posudek z oblasti psychiatrie, protože psychiatři se nemohou shodnout na diagnóze Vlastislava A.?

Nevím, co na to říct. Chtěl bych vraha sestry vidět zavřeného do konce života. Psychiatři si ten případ od začátku přehazovali. Někteří tvrdili, že je nemocný a měl zůstat v léčebně. Psychiatři z Dobřan tvrdili, že byl naprosto v pořádku a zdravý. Do léčebny v Dobřanech ho poslala jeho ambulantní lékařka, protože vyhrožoval smrtí. Vypracovával se znalecký posudek, podle kterého byl nebezpečný a měl zůstat v léčebně. Než znalec poslal posudek do Dobřan, tak muže ošetřující lékař propustil s tím, že je naprosto v pořádku. To je něco, co nemohu vydýchat. Nechali ho odejít, přestože věděli, že se na něj vypracovává posudek. Připadá mi, že se ho chtěli zbavit. Vinu dávám ošetřujícímu lékaři, že ho pustil. Měl si počkat na znalecký posudek, který vypracovával soudní znalec.

Právě odbornost lékařů prostřednictvím advokáta napadla vaše rodina. Obrátila se na Krajský úřad v Plzni a na Českou lékařskou komoru. Jaké jsou výsledky šetření?

Krajský úřad rozhodl a sdělil našemu advokátovi, že žádné pochybení neodhalil, nicméně nereagoval na všechny podněty, které advokát vznesl. Česká lékařská komora zatím pouze odpověděla, že podnět přijala.

Ihned po tragické události vznikla petice „Nenechme vstoupit lhostejnost do našich srdcí". Kolik se posbíralo podpisů?

O petici jsme se příliš nezajímali, protože jsme měli jiné myšlenky a spoustu starostí kvůli vyšetřování Policie ČR. S peticí přišla paní Kolářová z Trnové, která nám pomohla se spoustou věcí včetně pohřbu.

Jak jste se o tragické události vlastně dozvěděl?

Byl jsem služebně v Turecku. Dozvěděl jsem se to od známých, kteří mi posílali SMS, že je jim strašně líto, co se stalo. Nevěděl jsem, co se děje, co to znamená. Snažil jsem se volat domů, co se vlastně stalo, ale naši mi nebrali telefon. Byli na místě, ale policie je držela v nějaké místnosti a nechtěla jim nic říct. Vyšetřovatelé na kriminálce se nám pak za zvláštní způsob komunikace s rodiči omluvili. Vražda se stala kolem 13. hodiny, dozvěděl jsem se to do hodiny. K rodičům se informace dostaly až dlouho po tom. Kolem 16., 17. hodiny mi ještě volala nějaká paní z kriminálky a oznámila mi to znovu.