Novinář Raphael Rowe, který sám kdysi skončil za mřížemi, jeden díl nové řady věnoval České republice, konkrétně Věznici Plzeň. Už zveřejnil upoutávku, z níž je jasné, že se zaměřil na pervitin, jímž je Česko proslulé a který se dostává i za mříže. „Vězeňská služba ČR vnímá díl věnující se Věznici Plzeň jako reality-show, nikoli jako dokument o stavu českého vězeňství. Společnost Netflix měla od prvopočátku jasný cíl, kterým chce tento díl směřovat, a Vězeňská služba ČR měla minimální možnosti do daného konceptu zasahovat,“ upozorňuje zástupce ředitele Věznice Plzeň Martin Černý. Dodává, že produkce Netflixu si věznici sama vytipovala a Vězeňská služba ČR jí vyšla vstříc a povolila natáčení na speciálním oddělení.
Seriál lze sledovat už od roku 2016 a během dosavadních 23 dílů mohli diváci internetové platformy nahlédnout do věznic ve 23 zemích, od Hondurasu přes Mexiko, Filipíny či JAR až po Rumunsko či Německo. Díly nesou různé podtituly jako „Vězení pro pašeráky lidí“, „Vězení pro narkobarony“, „Vězení pro doživotně odsouzené“, „Vězení na ostří nože“ či „Nejnebezpečnější vězení na světě“. V tom českém se tvůrci seriálu zaměřili na drogy. V upoutávce Rowe říká, že Česko je jeden z největších evropských producentů krystalického metamfetaminu a že pervitin užíval před výkonem trestu každý třetí český trestanec. V krátkém upoutávkovém videu hovoří i český vězeň, jenž potvrzuje, že drogy se dostanou všude, tedy i za mříže.
Podle informací Deníku se natáčelo na speciálním oddílu 7/3, kde jsou trestanci, kteří se chtějí zbavit závislosti na drogách a kam se hlásí odsouzení nejen z této největší české věznice, ale i z jiných zařízení. „Natáčení probíhalo dle předem domluveného harmonogramu, kdy byli v natáčecí den vyčleněni zaměstnanci, kteří se štábu věnovali. Ti byli štábu jak průvodci ve střežených prostorách věznice, tak také dbali na bezpečnost štábu,“ uvedl k tomu Černý. Dodal, že natáčení proběhlo dle plánu a bez komplikací. Unikátem je, že při loňském natáčení byly použity drony i uvnitř věznice. O to se pro zahraniční tvůrce postarali Češi.
play_fill
Věznice Plzeň, postavená v unikátním paprskovitém stylu dle vzorů ze zahraničí, zahájila činnost před 145 lety. Prvním ředitelem byl nadporučík dělostřelectva v záloze Julius Schnabel. Ten také osobně přijal na nádvoří věznice dne 15. července 1878 první eskortu 43 vězňů z pražské Zemské trestnice U sv. Václava, která dorazila do Plzně vlakem ve zvláštním vagonu. Vězněm s číslem 1 se stal obchodní příručí Bedřich Schneiberg z Prahy, odsouzený k osmi letům těžkého žaláře. Od té doby prošly věznicí tisíce odsouzených i vazebně stíhaných, za všechny lze jmenovat např. Aloise Rašína, válečného hrdinu Karla Janouška či Václava Havla. Ubytovací kapacita je aktuálně dvanáct set vězňů.
