Podle advokáta totiž nemůže přijímat návrhy na kandidaturu nikdo jiný než předseda akademického senátu. Návrhy ve prospěch Pospíšila byly ale předány sekretářce děkana. Ústavní soudce Pavel Rychetský stížnost odmítl s tím, že se jí musí zabývat nejdříve orgány nižší instance. Hrádela je ale s rozhodnutím spokojený.

„Mám takto alespoň potvrzené, že se tím v Plzni zabývat musí. Podal jsem samozřejmě odvolání akademickému senátu právnické fakulty i rektorovi západočeské univerzity. Stížnost jsem podal i ke krajskému soudu. Rektor mi odpověděl, že celou záležitost musí řešit fakulta, a senát nereagoval vůbec,“ uvádí Hrádela. Neřešení situace považuje za příliš velký hazard pro studenty práv. „Pokud se nic nebude dít, může do hry vstoupit žaloba pro nečinnost, nemluvě o náhradách škod v případě, kdy by soud rozhodl, že děkan nebyl zvolen řádně a všechna jeho následná opatření jsou tedy neplatná,“ nastiňuje Hrádela.

Do výčtu neplatných rozhodnutí počítá současné personální změny (fakultu opouští 41 pedagogů) i jmenování vědecké rady a tudíž i komise zkoušející u státnic, o nichž rada rozhoduje.

Rektor univerzity o správnosti volby nepochybuje. „Mohl bych sice zvoleného děkana odmítnout, ale neměl jsem k tomu důvod. Pochybnost, zda může přijmout kandidaturu sekretářka děkana, byla přímo při samotné volbě vysvětlena soudcem nejvyššího správního soudu, a to je pro mě berná mince,“ říká rektor ZČU Josef Průša.

Dále uvádí, že Hrádela se ve své stížnosti odvolával na citace z volebního řádu akademického senátu fakulty a stejný senát výjimku při přebírání kandidatur schválil. „Všechno by tedy mělo být v pořádku. Postup advokátů je ale pro standardně postupující lidi nepochopitelný. Snaží se najít skulinku,“ vysvětluje Hrádelovu snahu o zpochybnění volby děkana Průša.