Jeho louku u Bořic podél jedné strany kopíruje řeka Zubřina, v níž se usadil bobr. „Protější břeh býval plný stromů. Teď tam není téměř nic,“ popsal trápení Josef Fronk. „Podél pozemku, kde je voda, udělal několik děr a tunelů,“ postěžoval si zemědělec. „Všechny jsem musel zasypat. Jsou to velké díry a jak přes ně přerostla tráva, nebyly vidět. V jedné mi dokonce zapadlo kolo od traktoru,“ vysvětlil.
Podle něj je to nekonečná práce. Jakmile se díry odstra-ní, vzniknou další. Některé jsou hlubší a pevnější, jiné mělčí, které se po čase propadají. Na vodním toku si zvíře systematickou prací vytvořilo hráz. „Tu jsme str-hli. Dříve nebo později by se začaly zaplavovat okolní pozemky,“ zdůvodnil Fronk její likvidaci.
Zemědělec se pokouší zvíře přesunout jinam, kde by působilo méně problémů. Jenže bez úspěchu.
POVOLENÍ ODSTŘELŮ
V Plzeňském kraji je populace bobrů relativně početná. Vyskytují se dlouhodobě na Klatovsku, Tachovsku, v okolí Přimdy a na Domažlicku. Na Rokycansku bobři sídlí v Hrádku, u Klabavy či ve Vranovicích.
Kraj loni povolil patnáct výjimek k usmrcení bobra na rybnících a vodních nádržích. Hlavně kvůli funkčnosti čističek odpadních vod. „Obecně povolujeme odstřely stále pouze v případě ohrožení života nebo když hrozí výrazné škody na majetku. Nyní se ale lovit nesmějí vůbec, protože je citlivé období, ve kterém se bobři starají o potomstvo. Výjimky budou povoleny znovu ke konci července,“ řekl vedoucí odboru životního prostředí Plzeňského kraje Martin Plíhal.
