Třiasedmdesát procent je pro chobotnici na Letné a dvacet sedm procent proti. To je včerejší skóre petice expertů z oblasti architektury a vizuálního umění, která se dá podepsat na sedmi místech v republice.
V Plzni se k podobě budoucí Národní knihovny, zvané také chobotnice nebo blob, mohou lidé vyjádřit v Galerii města Plzně a v Ústavu umění a designu Západočeské univerzity. Mezi podepsanými je například pedagog Ústavu umění a designu Západočeské univerzity v Plzni Michal Pěchouček.
„Jsem obrovský fanoušek chobotnice. Po sto letech se v Česku objevila kvalitní architektura, která by z Prahy vytvořila ještě větší kulturní památku,“ uvedl. Myslí si, že o výstavbě této budovy by měli rozhodovat odborníci, a ne pražští zastupitelé. Petici ale určitě nepodepíše Pěchoučkův kolega, ředitel Ústavu umění a designu ZČU Josef Mištera. „Demokracie tu funguje, tak ji nechci ničit pokřikem z ulice a věřím demokraticky zvoleným strukturám,“ uvedl.
„Chobotnice by naše hlavní město obohatila,“ míní plzeňský architekt Jan Soukup. „Je to dobrá architektura, která by zde měla stát,“ myslí si. Soukup se neztotožňuje s názorem, že téměř 50 metrů vysoká stavba naruší panorama Prahy. Výhled na Pražský hrad je prý tak silný, že jej nemůže ani tato zajímavá stavba ohrozit. Podle Soukupa způsobila Kaplickému problémy závist některých Čechů vůči úspěšnému emigrantovi.
„Chobotnici provázejí trampoty, které mají všechny silné osobnosti. Jakmile přesahují průměr, je zle,“ doplnil.
Na straně chobotnice je i další plzeňský architekt Ondřej Peckert. „Knihovna je rozhodně jednou z nejoriginálnějších staveb, která přesně zapadá do území, v jakém je situována. Mně osobně se vítězný návrh líbí a věřím, že i všem příznivcům kvalitní architektury,“ domnívá se Peckert.
Při otázce, zda by stavba podobná chobotnici mohla stát i v Plzni, se odborníci usmívají. Jde podle nich o návrh určený výhradně pro pražskou Letnou. „Kaplickému se podařilo zakomponovat objekt nenásilnou formou do zadaného území,“ uzavřel Peckert.
