Ať se vám kdekoliv stane cokoliv, Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje (ZZS PK) u vás bude do dvaceti minut. Síť výjezdových základen je tak hustá, že další téměř nepotřebují. V pondělí sice záchranáři otevírali základnu v Manětíně, ale nová je jen stavba – sanitky už z Manětína vyjížděly. „Bílé místo na mapě snad s výjimkou příhraničí nemáme,“ řekl ředitel ZZS PK Pavel Hrdlička.

Neznamená to ale, že se už nebude stavět, minimálně dvakrát záchranka zopakuje model z Manětína a zaměří se tam, kde záchranáři jsou v nevyhovujících nebo ne vlastních prostorách. „V plánu je výstavba v Plzni na Doubravce v areálu hasičů. To je výborné místo blízko k přivaděči a dálnici. Připravuje se také výstavba základny v Plané,“ dodal Hrdlička s tím, že jediná zcela nová základna by mohla výhledově vyrůst ve Staňkově.

Ředitel ujišťuje, že ze základen Rokycany a Vlčice je zajištěna i oblast CHKO Brdy. Není ovšem pokrytá mobilním signálem a zbývá vyřešit, jak si lidé zavolají pomoc. Systém takzvaných traumabodů připravuje kraj. Pro zmíněné příhraniční oblasti má kraj spolupráci s Bavorskem. „Občas se využije. Výjezdové skupiny pak zraněné vozí do nejbližší nemocnice,“ řekla radní pro oblast zdravotnictví Milena Stárková. ZZS PK je podle ní největší příspěvkovou organizací kraje a ročně stojí 260 milionů korun. „Částka stále narůstá kvůli desetiprocentnímu navyšování platů, které bude pokračovat,“ dodala.

Záchranáři v Plzeňském kraji. Kde jsou, kolik jich je a čím jezdí?

Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje dnes vyjíždí z 26 výjezdových základen. Jsou to: Plzeň – Bory, Plzeň – Lidická, Plzeň – Doubravka, Plzeň – Koterovská, Plzeň – Wenzigova (smluvní partner), Kralovice, Manětín, Rokycany, Radnice, Vlčice, Nepomuk, Stod, Přeštice (smluvní partner), Tachov, Bor, Planá, Stříbro, Konstantinovy Lázně, Domažlice, Bělá nad Radbuzou, Klatovy, Nýrsko, Železná Ruda, Sušice, Horažďovice a Modrava.

Zdravotnická záchranná služba Plzeňského kraje má asi 700 zaměstnanců, z toho 535 je kmenových. Jde o 120 lékařů, 324 zdravotních sester a zdravotnických záchranářů, 192 řidičů záchranářů a 25 operátorů zdravotnického operačního střediska.

Vozový park záchranářů čítá 123 vozidel, v jedné směně jich je kolem padesáti. Rychlou lékařskou pomoc nejčastěji zajišťují vozy Škoda Octavia Scout, Škoda Yeti a nově také Škoda Kodiaq, které plzeňští záchranáři používají jako první v republice. Rychlou zdravotnickou pomoc zajišťují nejčastěji větší vozy Mercedes Benz Sprinter, VW Transporter T5 a T6.

Ředitelství sídlí v hlavní budově na Klatovské třídě, kde je také Zdravotnické operační středisko, jež přijímá tísňové výzvy z linky 155, řídí výjezdové skupiny a také indikuje vzlety armádní Letecké záchranné služby se sídlem v Líních. Kromě vrtulníku mají záchranáři k dispozici také čtyři vozidla pro případ neštěstí s hromadným postižením osob.