Když se pokusil vloupat do jednoho z obchodů, spustil zabezpečovací systém. „Naše hlídka byla na místě během dvou minut. Vyplašila pachatele, kterému se podařilo od rozdělané práce druhým vchodem utéct,“ popisuje šéf jedné z plzeňských agentur Daniel Mai.

Jen co jeho lidé spolu s majitelem obchodu prodejnu zabezpečili, vrátil se chmaták za necelé dvě hodiny na místo znovu a chtěl loupež dokončit. Tentokrát se jej ale podařilo zadržet a předat policii. Záhy už bylo jasné, že oním nepoučitelným zlodějem je 21letý cizinec. Bude se zpovídat z trestného činu krádeže.

Podobných případů podle Maie výrazně přibylo. „Během několika posledních měsíců vzrostl počet vloupání či pokusů o ně o téměř sto procent. Nárůst je znát ze srovnání posledního kvartálu roku 2008 a 2009 a je patrný i z počtu výjezdů na signály vyvolané zabezpečovací elektronikou monitorovaných objektů i z počtu pachatelů, které jsme v poslední době dopadli při činu,“ uvedl Mai s tím, že obdobné zkušenosti mají i kolegové z dalších krajů.

Čím to je? Vše nasvědčuje tomu, že tento vývoj souvisí s vyšší nezaměstnaností zejména méně kvalifikovaných lidí. „Potvrzuje to skutečnost, že lupiči nejsou příliš zruční. Stále častěji používají k překonání překážek hrubou sílu namísto promyšlených způsobů. To svědčí o tom, že pachatelem vloupání mnohdy není ‚profesionál‘, ale osoba, která si tak ‚přivydělává‘ k sociálním dávkám,“ vysvětluje Mai.

Podle něj volí zloději cestu nejmenšího odporu, vyhnou se zabezpečenému obchodu, byť s lepším zbožím, a zvolí raději nezajištěnou prodejnu.

Ve statistikách policie ale počty vloupání do objektů klesají. Za poslední čtvrtletí roku 2008 evidují policisté v Plzni 296 případů. Za stejné období roku 2009 jich zaznamenali o 13 méně. Podle policejní mluvčí Simony Čejkové je to způsobeno tím, že se do statistik nedostanou všechny výjezdy bezpečnostních agentur, všechna vloupání či pokusy o ně. Řadu těchto událostí totiž lidé policii vůbec neoznámí.