„Není to nic neobvyklého, děje se to skoro všude a mě to opravdu uráží,“ rozčiluje se muž, který se už jednou své odměny vzdal kvůli tomu, že vítězka ženské kategorie dostává méně než její mužský protějšek. Balcar se snažil této diskriminaci zabránit u sobotního závodu Bělská pětka v Bělé nad Radbuzou. Neúspěšně, podle organizátora Radka Bílého přišel podnět příliš pozdě. „Týden před závodem se to už měnit nedá, propozice jsou vydané a těžko bych na místě závodníkům vysvětloval, že nedostanou ty ceny, které byly slíbené,“ hájí se Bílý s tím, že muži absolvovali pětikilometrovou trať, ženy tři kilometry.

Vítěz mužské kategorie do 40 let získal dva tisíce korun, první mezi ženami polovinu. Podle Bílého je hlavní důvod rozdílných odměn hlavně v počtu a kvalitě závodnic. „Zatímco mužů startuje asi 40, žen jen tak 6 či 7,“ dodal Bílý.

S tím, že jsou v Čechách ceny nevyrovnané, nesouhlasí ani plzeňská závodnice Květa Pecková, která běhá za TJ Sokol Plzeň-Petřín, a to i na mezinárodních a zahraničních závodech. „Muži dostávají víc, i dvakrát tolik co ženy. I když nezávodím pro peníze, štve mě to. Ale běhat kvůli tomu nepřestanu,“ podotýká Pecková, dcera slavné běžkyně na lyžích Květy Jeriové– Peckové s tím, že v zahraničí bývají ceny pro obě pohlaví shodné.

Rozdíl v odměňování funguje i při Plzeňském půlmaratonu, který se poběží začátkem října. Odměna pro prvního muže je 10 tisíc, pro ženy jen pět.

Jeho organizátor Robert Sladký na tom nic měnit nehodlá. „Odpovídá to současné konkurenci, počet žen v závodě je oproti mužům jen asi čtvrtinový. Odměňujeme prvních deset mužů a prvních pět žen, ale přesto si cenu odvezou zhruba dvě třetiny účastnic. U mužů je počet oceněných asi jen patnáct procent,“ vysvětluje Sladký s tím, že ani případné srovnání odměn rozhodně nezlepší počty startujících žen, ani jejich úroveň. „Teď se klidně stane, že se třeba na třetím místě objeví žena, která běhá jen rekreačně a pro zábavu, ale v mužské kategorii neuspěje závodník, který trénuje dvakrát týdně,“ doplnil Sladký.

Při draženovském běhu rozdíl zmizel

Podle Balcara je však znevažování ženských závodnic naprosto nepřípustné a nezáleží na tom, zda startuje žen více či méně, nebo zda mají horší výsledky. „Při mezinárodních soutěžích nepřicházejí rozdíly v peněžních odměnách v úvahu. Běžel jsem třeba Pražský půlmaraton a částka pro vítěze mezi ženami i muži byla stejná – dva tisíce eur. A je jasné, že čas žen je horší,“ argumentuje závodník, který chce diskriminaci z okresních závodů vystrnadit.

Podařilo se mu to už u Novoročního běhu Draženovem. „Na základě stížností jsme asi měsíc před závodem změnili podmínky a finanční ohodnocení prvních tří míst všech kategorií sjednotili. Navíc pak prvních pět závodníků v absolutním pořadí dostalo prémii,“ řekl Deníku organizátor běhu Václav Podestát. I on však upozorňuje na to, že rovnost podmínek pro ženy a muže není téměř nikde.

„Mám trochu dojem, že jsme doplatili na to, že máme dobrou organizaci, propozice hotové hodně dopředu a celkem dobrou propagaci. I jiné závody mají různé prémie pro muže a ženy, ale u nich se na to neupozorňuje, protože se to nikdo ani nedozví,“ míní Radek Bílý. Slíbil však, že se bude při plánování příštího ročníku podnětem zabývat.

Nepatří jen k plotně

Oddělení rovnosti mužů a žen při Úřadu vlády ČR považuje nižší odměny pro ženy za diskriminační. „Nižší ceny pro ženy podporují stereotypní přesvědčení, že ženy se do sportu hodí méně než muži a že sportovní výkony žen mají ve srovnání s muži nižší hodnotu,“ míní vedoucí oddělení Pavla Špondrová.

Podle ní převládá názor, že by ženy měly být zodpovědné za chod domácnosti a péči o děti, a proto mají problémy slaďovat sport s rodinou a prací. „Nižší odměny pro ženy sportovkyně tak mohou být dalším negativním aspektem, který vyšší účasti žen ve sportu brání,“ doplňuje Špondrová.