Bezdomovci v Plzni. O problémových místech město ví. A co dál?

Kdo se projde zvláště v teplých dnech centrem města, ví o čem je řeč. Hlavní nádraží Českých drah, paluba Hamburk, Pařížská nebo Mrakodrap. To jsou jen některé lokality, kde se strážníci Městské policie setkávají s těmito problémy nejčastěji. Další vyhledávané lokality asociálními osobami jsou také Městský sadový okruh, Pallova ulice nebo samotné náměstí Republiky.

Problémovým místem je také Centrální autobusové nádraží a k němu přilehlé podchody v Husově ulici, zejména při nepřízni počasí a v zimě. Z hlediska veřejného pořádku nebo přístupu ke službám organizací může ale být velký rozdíl mezi člověkem bez domova v seniorském věku a bez veškerých závislostí a člověkem, který je mladý, ale závislý na alkoholu nebo drogách.

Problematiku bezdomovectví v Plzni řeší zejména v oblasti prevence kriminality, ve spolupráci s dalšími odbory a útvary města, Odbor bezpečnosti, prevence kriminality a krizového řízení města Plzně. Jejímu vedoucímu Aleši Průšovi položil proto Deník několik otázek.

Jaké má město pravomoci vůči problémovým osobám?

Předně chci říct, že u obou skupin platí, že je potřeba pomáhat všem jednotlivcům, protože investice do zmírněných následků ztráty bydlení se běžné společnosti mnohonásobně vrátí. Jinak pravomoci města jsou dané zákony, případně vyhláškami, které schvaluje Zastupitelstvo města. U nás je to například vyhláška o zákazu pití alkoholu v určitém teritoriu, která platí od 1. května loňského roku. Město a Městská policie mohou na jejím základě vymáhat dodržování veřejného pořádku a při jejím porušení může policie dotyčnému nápoj rovnou na místě zabavit. Ve správním řízení lze vymáhat i pokuty, nicméně u osob bez domova nelze očekávat, že budou mít motivaci a možnost tyto pokuty platit. Například přestupkový zákon obsahoval ustanovení, kdy bylo možno osobám, které se opakovaně dopouští přestupkového jednání, zakázat pobyt na území města. Bohužel zákonodárci tento nástroj ze zákona vyjmuli a citelně v těchto situacích chybí.

Na území Plzně existují i vyloučené lokality a squaty, kde tito lidé přežívají. Má město o těchto lokalitách přehled a kolik bychom jich celkem v Plzni našli?

V Plzni dnes žije odhadem 400 osob bez domova a momentálně evidujeme 52 míst, tzv. nocovišť, kde přespává větší množství těchto osob pohromadě. Zbytek spává po dvojicích či menších skupinkách na dalších místech. Pokud vznikají místa nová, tak často v souvislosti s tím, že byly tyto osoby ze svého původního místa vykázány nebo se jejich squat zrušil. Příkladem může být uzavření tzv. Skleněného pekla na Rokycanské třídě, kdy se osoby přesunuly na Jateční ulici do drážních domků. Po jejich zboření teď přespávají v bývalých skladech v Lochotínské ulici. Další bychom našli v křovinách podél Borské ulice, v širším okolí Cukrovarské ulice nebo za konečnou tramvaje č. 2 ve Skvrňanech. Všechna tato místa denně monitorují hlídky strážníků Městské policie.

Pistoli nepotřebují. Rázné romské preventistky kriminality si vystačí s domluvou

Recept na rychlé a jednoduché řešení asi nenajdeme, ale jaké konkrétní kroky v tomto ohledu město Plzeň podniká?

Máme zpracovanou Koncepci prevence kriminality města Plzně 2023 – 2028 a v souladu s ní Odbor bezpečnosti, prevence kriminality a krizového řízení Magistrátu města Plzně spolupracuje s organizacemi CPPT, Spolkem Ulice Plzeň, SKP a Point 14, které se zabývají všemi stupni prevence kriminality a látkových i nelátkových závislostí. Jedním z konkrétních projektů, který zajišťujeme společně s neziskovou organizací Point 14 je „Čistý podchod“. Klienti, kteří jsou zapojeni do projektu uklízí jedenkrát týdně podchod u Centrálního autobusového nádraží a nyní nově vyklízí i lokalitu bývalých squatů v Borské ulici.

Jedním ze sociálních projektů, který pomáhá lidem v bytové nouzi a kteří o pomoc stojí, je tzv. Housing First. Funguje například Brně, Ostravě nebo v Praze (konkrétně Praha 7 a 14). Město Plzeň, které je v Plzeňském kraji s tímto projektem zatím jediné, se do něj úspěšně zapojilo už v roce 2019, kdy ve spolupráci s organizací Ledovec poskytlo lidem bez domova deset městských bytů. Ve druhé etapě tohoto projektu uvolní město dalších dvacet bytů, aby dalo šanci lidem s duševním onemocněním bez vlastního domova. „A máme už schválený i další projekt, tentokrát ve spolupráci s organizací Naděje, kde město poskytne dalších deset bytů pro potřebné rodiny bez vlastního bydlení,“ prozrazuje Světlana Budková, radní města Plzně pro oblast bytovou, včetně dostupného a sociálního bydlení. Lidem bez domova by mohly v budoucnu pomáhat i projekty, které pro ně město Plzeň připravuje. „Jedná se například o nový Azylový dům Patronus pro 26 lidí, který bude provozovat Armáda spásy. Staví se ve Wenzigově ulici a otevřen by měl být od září tohoto roku. Klienti tu dostanou šanci bydlet a společně žít, aby tak získali návyky potřebné k úspěšnému návratu do společnosti. V zařízení bude i Domov sv. Františka, noclehárna a denní centrum,“ vysvětluje radní.

Nechvalně proslulé drážní domky jdou k zemi. Bezdomovci odešli

Přes všechnu snahu města a možnosti, které různé organizace lidem bez domova poskytují, jsou osoby, které nabízenou pomocnou ruku nevyužijí. „Já takhle volně žiju už od sedmnácti let, vlastně hned od školy. Takhle jsem chtěl žít pořád a nehodlám na to nic měnit,“ říká dvaatřicetiletý Václav Kraus, který za tu dobu vystřídal už několik plzeňských lokalit. „Když budu něco potřebovat, vím že pomůžou městští strážníci. S nima mám dobrý zkušenosti,“ uzavírá Václav.