Nabízenou pomoc odmítají asi tři čtvrtiny z oslovených. Přesto chce západočeská metropole v této kontaktní práci, již realizují právě zaměstnanci charity, pokračovat.

„Pro některé je to zvolený životní styl. Jiní podporu odmítají, protože by se museli podřídit nějakým pravidlům, která v zařízeních vyžadujeme," komentuje postoj oslovených vedoucí Domova sv. Františka Džemal Gerbäni.

Osmičlenný tým od letošního června vyráží do vybraných plzeňských lokalit, kde se bezdomovci zdržují. Zpravidla míří street workeři do centra (nejvíce do okolí sadového parku a Mlýnské strouhy), na Slovany (kolem Radbuzy), do Borského parku nebo na periferii Košutky.

Mezi lidmi bez přístřeší přibývá seniorů a také mladých. Podle zjištěných informací narostl rovněž počet žen, za posledních deset let se v západočeské metropoli se zvedl z 15 na 25 procent. „Chceme klienty dále motivovat, aby využívali naše kamenné služby. Navíc se cílová skupina stále proměňuje, bezdomovci totiž migrují po celé republice, takže za půl roku budeme pracovat s trochu jinou skupinou," dodal vedoucí domova.

Nečinný není ani odbor sociálních služeb plzeňského magistrátu, jenž zavedl další novinku – podporované bydlení. „Aktuálně máme k dispozici čtyři byty. Dáme tak šanci lidem, kteří už prošli určitými sociální službami a chtějí vést nový život," uvedla vedoucí odboru Alena Hynková. Pokud se dotyčný ve zkušební době osvědčí, prodlouží mu nájemce smlouvu.

Od ledna by měl fungovat ještě další program zaměřený na získávání zaměstnání. „Naší snahou bude pomoci lidem bez domova začlenit se do pracovního procesu," ozřejmila Hynková.

S nabídkou zaměstnání letos v červnu přišel třetí plzeňský obvod, řadící se mezi nejrizikovější oblasti. „Dosud zareagovalo dvacet lidí, polovinu jsme museli odmítat, protože tady neměla trvalé bydliště," konstatoval starosta Jiří Strobach. Z deseti nakonec možnost využili pouze tři, ti se věnují převážně úklidu. Zaměstnáni jsou na poloviční úvazek a jejich mzda činí přibližně tři až čtyři tisíce korun. Finance dostanou bezdomovci na ruku. Podle Strobacha by tato nabídka měla přetrvat na ÚMO 3 také za nového zastupitelstva.
Další pomoc je k dispozici díky potravinové bance, kterou v červenci založilo deset subjektů působících v kraji v sociální sféře. Centrální sklad na Borech zatím zeje prázdnou, lidé mohou jídlo přinést 22. listopadu, kdy se koná sbírka. „O dlouhodobé spolupráci hovoříme také s obchodními řetězci, které by nám zajistily trvalý přísun potravin," zmínil předseda místní potravinové banky Daniel Svoboda.

Prozatímní nedostatek zboží pro lidi trpící nouzí však vyplňuje potravinová pomoc fungující v západočeské metropoli už od roku 2011. „Z osmdesáti procent za námi přicházejí ženy s dětmi, které obývají azylové domy. Dvacet procent pak tvoří lidi bez střechy nad hlavou," dodal Svoboda, angažující se rovněž v této aktivitě. Za čtyři sta tisíc korun, jež ročně dostanou iniciátoři projektu od města, pořizují hlavně těstoviny, luštěniny, rýži a další. Každou neděli rozdává bezdomovcům u Západočeského muzea v Plzni jídlo také skupina Food not bombs.