PLZEŇSKO

Největší plzeňský betlém se nachází v kostele Nanebevzetí Panny Marie u františkánů. Objednali ho manželé Liškovi u tyrolské firmy Stufflesser. Postavy (mezi nimi také vyobrazení donátorů, ženy se džbánem na hlavě a pastýře) v téměř životní velikosti putovaly do Čech v roce 1938. Vlak byl ovšem v Mnichově kvůli podezřelému nákladu zastaven. Figury tak nestihly docestovat před Vánoci, lidé je poprvé spatřili až 6. ledna 1939.

KLATOVSKO

Unikátní dílo schovává kostel sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic. Originální skleněné jesličky se před sedmi lety zrodily pod rukama Vladěny Tesařové. Do reliéfního betléma schovala umělkyně postavu své dogy Hermíny. Jedná se o autorčino poslední dílo, jež pro tamější chrám vytvořila. V minulosti vyzdobila kostel originálním skleněným oltářem, čtecím pultem, oltářním stolem a skleněnou křížovou cestou.

TACHOVSKO

Známý Zellerův betlém můžete obdivovat v tachovském Muzeu Českého lesa. V trojrozměrném zobrazení Kristova narození najdete 54 staveb, mezi nimi se nacházejí repliky skutečných budov (jako například dům malíře a grafika Albrechta Dürera či chrám Vasila Blaženého). Součástí betléma je také stovka postaviček a stejný počet zvířat. Betlém nese jméno svého autora, stavitele Wenzlera Zellera, jenž ho začal budovat ve 20. letech minulého století. Od roku 1943 bylo dílo uloženo v krabicích na půdě. Rodina ho později darovala tachovskému muzeu, které ho zrekonstruovalo a znovu vystavuje.

ROKYCANSKO

Od malířství si Jára Pik, zbirožský rodák a poslední žák Alfonse Muchy, trochu odskočil k řezbářství. V roce 1958 se rozhodl vytvořit dřevěný betlém a překvapit místní na půlnoční mši v kostele sv. Mikuláše. Do díla se pustil ještě před adventem. Autor byl ale na Štědrý den zklamaný, protože na bohoslužbu dorazilo kvůli ledovce málo lidí. Později se ale jesličky těšily velké oblibě. Figurky jsou vyřezané z překližky a na papíru zachycená podoba osob je na ně nalepená. Některé postavy maloval Jára Pik podle tehdejších zbirožských občanů.

DOMAŽLICKO

Zajímavý exponát ukazuje Muzeum Chodska v Domažlicích. Vystavuje dřevěný betlém mlynáře Martina Tauera, který vznikl na přelomu 19. a 20. století. Pochází z Klenčí pod Čerchovem a původně byl umístěn ve mlýně. Později se dílo ale rozdělilo. Asi třetinu si na památku rozebrali členové rodiny, zbytek věnoval Tauerův syn Josef do tamějšího Baarova muzea. Právě s Jindřichem Šimonem Baarem se Josef Tauer přátelil. Bohužel při demontáži se porouchal mechanismu, jenž betlémem pohyboval.